Mechanizace: Porovnání verzí
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| Nicméně „lidské“ aspekty mechanizace vyvolaly potřebu hlubšího a diferenciovanějšího studia lidské práce. Týká se to především řešení problematiky bezpečnosti práce (hodnocení a eliminování rizik u strojů), z fyziologického hlediska je to hodnocení fyzické namáhavosti, pohybového režimu, pracovních poloh, [[manipulace s břemeny]] atd. V důsledku soustředění strojů do velkých prostorů a zavádění nových technologií mohou vznikat nejrůznější noxy (škodliviny), jako jsou [[chemické látky]] v ovzduší, hluk, nevhodné mikroklima apod. | Nicméně „lidské“ aspekty mechanizace vyvolaly potřebu hlubšího a diferenciovanějšího studia lidské práce. Týká se to především řešení problematiky bezpečnosti práce (hodnocení a eliminování rizik u strojů), z fyziologického hlediska je to hodnocení fyzické namáhavosti, pohybového režimu, pracovních poloh, [[manipulace s břemeny]] atd. V důsledku soustředění strojů do velkých prostorů a zavádění nových technologií mohou vznikat nejrůznější noxy (škodliviny), jako jsou [[chemické látky]] v ovzduší, hluk, nevhodné mikroklima apod. | ||
| − | <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | + | <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | 
| == Reference == | == Reference == | ||
| <references/> | <references/> | ||
| + | |||
| [[Kategorie:Lidský činitel]]   | [[Kategorie:Lidský činitel]]   | ||
| [[Kategorie:Ergonomie]]   | [[Kategorie:Ergonomie]]   | ||
| − | + | ||
| − | {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj}}		 | + | {{jazyky3|en=Mechanization|de=Mechanisierung (e)|fr=Mécanisation (f)|zdroj}}	 | 
| + | |||
| 				[[Nadřazený termín::ergonomie| ]] | 				[[Nadřazený termín::ergonomie| ]] | ||
Verze z 17. 7. 2015, 19:45
Mechanizace je jeden ze znaků industrializace, též etapa technického vývoje, pro níž jsou typické tyto znaky: nahrazení lidské síly mechanismy (stroji), lepší organizace a dělba práce, zvýšení produktivity práce (velkosériová výroba). Ve srovnání s rukodělnou (řemeslnou) výrobou se v mechanizaci výrazně mění povaha pracovní činnosti.
V rámci uplatňování mechanizace dochází k diferenciaci nároků a požadavků, jako jsou obslužné činnosti (práce u stroje), seřizování strojů (seřizovači), údržbáři, kontroloři, plánovači, konstruktéři strojů a technických zařízení. Vysoká dělba práce (označovaná též jako „rozdrobená práce“) u obslužných činností je často příčinou monotonie, jednostranné a dlouhodobé pracovní zátěže, pracovního neuspokojení. V nepřetržitých a ve směnových provozech se mohou projevit problémy zdravotní a sociální. Taktéž nebezpečí vzniku pracovních úrazů je průvodním znakem mechanizace.
Nicméně „lidské“ aspekty mechanizace vyvolaly potřebu hlubšího a diferenciovanějšího studia lidské práce. Týká se to především řešení problematiky bezpečnosti práce (hodnocení a eliminování rizik u strojů), z fyziologického hlediska je to hodnocení fyzické namáhavosti, pohybového režimu, pracovních poloh, manipulace s břemeny atd. V důsledku soustředění strojů do velkých prostorů a zavádění nových technologií mohou vznikat nejrůznější noxy (škodliviny), jako jsou chemické látky v ovzduší, hluk, nevhodné mikroklima apod.
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
| Mechanizace - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: | 
| Mechanization | Mechanisierung (e) | Mécanisation (f) | 

