Ergonomie: Porovnání verzí
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| ==POZNÁMKA== | ==POZNÁMKA== | ||
| Setkáváme se s různými přístupy k definování ergonomie. Jedna skupina odborníků považuje ergonomii za interdisciplinární vědu, která má koordinovat spolupráci mezi oblastmi věd biologických, společenských a technických v úrovni vědeckého výzkumu, zatímco skupina druhá v ní vidí spíše disciplínu technologickou, která má uplatňovat poznatky vědeckých výzkumů v technické praxi. | Setkáváme se s různými přístupy k definování ergonomie. Jedna skupina odborníků považuje ergonomii za interdisciplinární vědu, která má koordinovat spolupráci mezi oblastmi věd biologických, společenských a technických v úrovni vědeckého výzkumu, zatímco skupina druhá v ní vidí spíše disciplínu technologickou, která má uplatňovat poznatky vědeckých výzkumů v technické praxi. | ||
| + | |||
| + | Ergonomie, je jedna z nových, moderních vědních disciplín a její hlavní přínos spočívá v tom, že přichází se systémovým přístupem k řešení problematiky člověka ve výrobním (i nevýrobním) procesu. Vychází z poznatku, že celek složený z člověka, stroje a prostředí (tj. pojetí systémové) není pouhou skladbou, složením těchto elementů, ale že jejich seskupením a vytvořením vazeb mezi nimi (informační, energetické,..) se vytváří nová kvalita, nové celistvé uskupení (tzv. systém) se specifickými vlastnostmi a hodnotami. | ||
| + | '''[[Systémový přístup]]''' spočívá v komplexním přístupu při aplikování účinných metod či technik při vyšetřování systémů ve vztahu k jejich okolí, při zkoumání jejich struktury (tj. prvků a vazeb), při hledání vhodných podmínek za nichž bude systém úspěšně plnit požadovanou funkci apod. Jde v podstatě o charakteristický přístup vyznačující se množinou vztahů mezi člověkem a jeho okolím, přičemž je zdůrazňován význam poznání spolupůsobení všech zúčastněných elementů (komponent) v systému na celkovou efektivitu těchto vztahů. | ||
| + | Jedině [[systémový přístup]] umožňuje, abychom mohli řešit často protikladné požadavky pracovních podmínek a mohli optimalizovat pracovní výkon. Jde o nový pohled na analýzu nejslabších článků systému a podmínek výkonnosti člověka, stejně jako efektivnosti technických a organizačních opatření při rozmanitém spolupůsobení vlivů pracovního prostředí. | ||
| + | |||
| [[Kategorie:Ergonomie]]   | [[Kategorie:Ergonomie]]   | ||
| − | + | [[Kategorie:Metody]]  | |
| {{jazyky3|en=Ergonomics|de=Ergonomie (e)|fr=Ergonomie (f)|zdroj=Ergonomický výkladový slovník (Král, IVBP, 1999)}} | {{jazyky3|en=Ergonomics|de=Ergonomie (e)|fr=Ergonomie (f)|zdroj=Ergonomický výkladový slovník (Král, IVBP, 1999)}} | ||
| Řádek 28: | Řádek 33: | ||
| [[uk:Ergonomie]] | [[uk:Ergonomie]] | ||
| [[aip:2153]] | [[aip:2153]] | ||
| + | [[Viz::ergonomické metody| ]] | ||
Verze z 7. 3. 2008, 11:58
Pojem ergonomie je převzat z anglického „ergonomics“, jež vznikl spojením řeckých slov ergon = práce, nomos = zákon.
- Mezioborová disciplina, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka.
- Interdisciplinární vědní obor, který integruje a využívá poznatky humanitních věd (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetiky, normování atd.).
Předmětem ergonomie je studium vztahů mezi člověkem, pracovním prostředkem a pracovním prostředí - „Systém člověk - stroj - prostředí“, též „Pracovní systém“ a aplikace poznatků tohoto studia uplatněním limitů výkonnosti člověka (mentální, senzorické, antropometrické, biomechanické) při projektování, konstruování strojů a technických zařízení, při inovačních a racionalizačních záměrech, při plánování technického rozvoje apod.
Cílem ergonomie je ochrana zdraví, vytvoření pracovního komfortu, optimalizace pracovní výkonnosti a využití tvůrčích schopností člověka[1].
POZNÁMKA
Setkáváme se s různými přístupy k definování ergonomie. Jedna skupina odborníků považuje ergonomii za interdisciplinární vědu, která má koordinovat spolupráci mezi oblastmi věd biologických, společenských a technických v úrovni vědeckého výzkumu, zatímco skupina druhá v ní vidí spíše disciplínu technologickou, která má uplatňovat poznatky vědeckých výzkumů v technické praxi.
Ergonomie, je jedna z nových, moderních vědních disciplín a její hlavní přínos spočívá v tom, že přichází se systémovým přístupem k řešení problematiky člověka ve výrobním (i nevýrobním) procesu. Vychází z poznatku, že celek složený z člověka, stroje a prostředí (tj. pojetí systémové) není pouhou skladbou, složením těchto elementů, ale že jejich seskupením a vytvořením vazeb mezi nimi (informační, energetické,..) se vytváří nová kvalita, nové celistvé uskupení (tzv. systém) se specifickými vlastnostmi a hodnotami.
Systémový přístup spočívá v komplexním přístupu při aplikování účinných metod či technik při vyšetřování systémů ve vztahu k jejich okolí, při zkoumání jejich struktury (tj. prvků a vazeb), při hledání vhodných podmínek za nichž bude systém úspěšně plnit požadovanou funkci apod. Jde v podstatě o charakteristický přístup vyznačující se množinou vztahů mezi člověkem a jeho okolím, přičemž je zdůrazňován význam poznání spolupůsobení všech zúčastněných elementů (komponent) v systému na celkovou efektivitu těchto vztahů.
Jedině systémový přístup umožňuje, abychom mohli řešit často protikladné požadavky pracovních podmínek a mohli optimalizovat pracovní výkon. Jde o nový pohled na analýzu nejslabších článků systému a podmínek výkonnosti člověka, stejně jako efektivnosti technických a organizačních opatření při rozmanitém spolupůsobení vlivů pracovního prostředí. 
Reference
- ↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
| Ergonomie - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: | 
| Ergonomics | Ergonomie (e) | Ergonomie (f) | 

