Těkavé organické látky - Historie editací

Marcela v 28. 3. 2018, 12:39

2018-03-28T12:39:17Z

Marcela v 7. 2. 2018, 14:32

2018-02-07T14:32:03Z

Marcela v 7. 2. 2018, 14:29

2018-02-07T14:29:31Z

Marcela v 7. 2. 2018, 14:26

2018-02-07T14:26:58Z

Marcela v 7. 2. 2018, 14:16

2018-02-07T14:16:01Z

Marcela: Založena nová stránka: Těkavé organické látky (VOC – volatile organic compound) V průmyslu jsou tyto látky obvykle emitovány z výrobních technologií (např. při tepelném zpraco…

2018-02-07T14:09:53Z

Založena nová stránka: Těkavé organické látky (VOC – volatile organic compound) V průmyslu jsou tyto látky obvykle emitovány z výrobních technologií (např. při tepelném zpraco…

Nová stránka

Těkavé organické látky (VOC – volatile organic compound)

V průmyslu jsou tyto látky obvykle emitovány z výrobních technologií (např. při tepelném zpracování plastů a pryže, manipulaci s organickými rozpouštědly, odmašťovadly či barvami, při skladování a distribuci
benzínů, v laboratořích apod.), dále z plastických hmot obsažených ve vybavení pracovišť (např. z umělých podlahových krytin, nátěrů stěn, nábytku apod.) anebo jsou jejich zdroji [[fugitivní emise]].

Dá se říci, že neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. V pracovním prostředí ze skupiny těkavých organických látek můžeme nejčastěji nalézt jak aromatické organické látky (toluen, benzen, xylen, styren a etylbenzen), tak i alifatické uhlovodíky (viz poznámka).
VOC mají neurotoxické účinky a způsobují s ohledem na složení a koncentraci jednotlivých látek v pracovním ovzduší specifické i nespecifické následky. Specifické následky lze připsat působení dané konkrétní látky a obvykle jsou na základě epidemiologických studií poměrně dobře poznány. Nespecifické následky jsou pak takové subjektivní zdravotní obtíže, které neodpovídají popsaným toxikologickým účinkům jednotlivých látek, ale jsou
způsobeny synergickým působením malých koncentrací směsi sloučenin. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nauseu a zvracení.<ref>SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.</ref>

==POZNÁMKA==
Může se jednat jak o jednoduché uhlovodíky kromě metanu (tj. alkany a alkeny), tak o deriváty uhlovodíků (alkoholy, aldehydy, ketony, estery, aminy, chlorované uhlovodíky - např. acetaldehyd, formaldehyd, akrolein, akrylamid, methanol, ethanol, aceton, chloroform, vinylchlorid, dichlormethan, dichlorethen, trichlorethen, tetrachlorethan apod.).

== Reference ==
<references/>

← Starší verze		Verze z 28. 3. 2018, 12:39
Řádek 18:		Řádek 18:
	== Reference ==		== Reference ==
	SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.		SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.
		+
		+
		+	[[Kategorie:Chemické látky a směsi]]
		+	[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]

← Starší verze		Verze z 7. 2. 2018, 14:32
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Těkavé organické látky (VOC – Volatile Organic Compound)	+	Těkavé organické látky ('''VOC''' – Volatile Organic Compound)

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 benzínů, v laboratořích apod.), dále z plastických hmot obsažených ve vybavení pracovišť (např. z umělých podlahových krytin, nátěrů stěn, nábytku apod.) anebo jsou jejich zdroji [[fugitivní emise]].
-Dá se říci, že neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. V pracovním prostředí ze skupiny těkavých organických látek můžeme nejčastěji nalézt jak aromatické organické látky (toluen, [[benzen]], xylen, styren a etylbenzen), tak i alifatické uhlovodíky (viz poznámka).
+Dá se říci, že neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. V pracovním prostředí ze skupiny těkavých organických látek můžeme nejčastěji nalézt jak '''aromatické organické látky''' (toluen, [[benzen]], xylen, styren a etylbenzen), tak i '''alifatické uhlovodíky''' (viz poznámka).
 VOC mají neurotoxické účinky a způsobují s ohledem na složení a koncentraci jednotlivých látek v pracovním ovzduší specifické i nespecifické následky. Specifické následky lze připsat působení dané konkrétní látky a obvykle jsou na základě epidemiologických studií poměrně dobře poznány. Nespecifické následky jsou pak takové subjektivní zdravotní obtíže, které neodpovídají popsaným toxikologickým účinkům jednotlivých látek, ale jsou způsobeny synergickým působením malých koncentrací směsi sloučenin. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nauseu a zvracení.
 V neprůmyslovém prostředí (interiéry budov i venkovní prostředí) se VOC nevyskytují izolovaně, ale jako suma sloučenin v podprahových koncentracích, při kterých nejsou pozorovány toxikologické účinky známé u jednotlivých látek. V domácnostech je možné identifikovat asi 2000 různých chemických sloučenin, jen však asi padesát se jich vyskytuje běžně, z nichž jen asi deset má prokázané či předpokládané závažné zdravotní účinky. Hlavním zdrojem těkavých organických látek v interiérech je kouření, používané čisticí prostředky, deodoranty, kosmetické přípravky, osvěžovače vzduchu, vonné oleje, nátěry, barvy a laky, koberce, podlahoviny, fungicidy, desinfekční, deratizační a desinsekční prostředky. Venkovní vzduch, zejména v bytech umístěných v blízkosti hustého dopravního provozu, má významný podíl na výsledné koncentraci ve vnitřním prostředí.

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Dá se říci, že neexistuje téměř žádné pracoviště, kde bychom se s VOC nesetkávali. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. V pracovním prostředí ze skupiny těkavých organických látek můžeme nejčastěji nalézt jak aromatické organické látky (toluen, [[benzen]], xylen, styren a etylbenzen), tak i alifatické uhlovodíky (viz poznámka).
-VOC mají neurotoxické účinky a způsobují s ohledem na složení a koncentraci jednotlivých látek v pracovním ovzduší specifické i nespecifické následky. Specifické následky lze připsat působení dané konkrétní látky a obvykle jsou na základě epidemiologických studií poměrně dobře poznány. Nespecifické následky jsou pak takové subjektivní zdravotní obtíže, které neodpovídají popsaným toxikologickým účinkům jednotlivých látek, ale jsou způsobeny synergickým působením malých koncentrací směsi sloučenin. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nauseu a zvracení.<ref>SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.</ref>
+VOC mají neurotoxické účinky a způsobují s ohledem na složení a koncentraci jednotlivých látek v pracovním ovzduší specifické i nespecifické následky. Specifické následky lze připsat působení dané konkrétní látky a obvykle jsou na základě epidemiologických studií poměrně dobře poznány. Nespecifické následky jsou pak takové subjektivní zdravotní obtíže, které neodpovídají popsaným toxikologickým účinkům jednotlivých látek, ale jsou způsobeny synergickým působením malých koncentrací směsi sloučenin. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nauseu a zvracení.
 ==POZNÁMKA==
@@ Řádek 13: / Řádek 16: @@
 == Reference ==
-<references/>
+SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.