Selen - Historie editací

Verpa v 27. 4. 2021, 09:09

2021-04-27T09:09:31Z

Verpa v 27. 4. 2021, 09:08

2021-04-27T09:08:33Z

Verpa v 27. 4. 2021, 09:06

2021-04-27T09:06:31Z

Verpa v 27. 4. 2021, 09:04

2021-04-27T09:04:54Z

Verpa v 27. 4. 2021, 09:00

2021-04-27T09:00:42Z

Verpa v 27. 4. 2021, 08:49

2021-04-27T08:49:20Z

Kjbenes: 1 revision(s)

2007-06-12T19:24:51Z

1 revision(s)

Kjbenes v 13. 7. 2006, 19:13

2006-07-13T19:13:55Z

Nová stránka

selen {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
[[Nadřazený termín::těžké kovy| ]]

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2021, 09:09
Řádek 23:		Řádek 23:
	{{jazyky3\|en=Selenium\|de=Selen (r) \|fr=Sélénium\|}}		{{jazyky3\|en=Selenium\|de=Selen (r) \|fr=Sélénium\|}}
	[[Nadřazený termín::těžké kovy\| ]]		[[Nadřazený termín::těžké kovy\| ]]
		+
		+	[[Kategorie:Chemické látky a směsi]]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Selen se také dříve používal v laserových tiskárnách na výrobu světlocitlivého válce, který umožňuje samotný tisk. Z důvodu jeho vlivu na životní prostředí již cca od roku 1992 počala být pro světlocitlivý povrch používána organická fotocitlivá fólie (OPC – Organic Photo Conductor). Při tisku se opotřebovává otěrem, obvykle se udává jeho životnost počtem výtisků.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Selen</ref>
-== Reference == <references/>
+== Reference ==
 [[clav:selen]]
 [[aip:78199]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[uk:selen]]
 [[nlk:selen]]
-{{jazyky3|en=Selenium|de=Selen|fr=Sélénium|}}
+{{jazyky3|en=Selenium|de=Selen (r) |fr=Sélénium|}}
 				[[Nadřazený termín::těžké kovy| ]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[google:selen]]
 [[nkp:selen]]
 [[cvut:selen]]
 [[uk:selen]]
 [[nlk:selen]]
 {{jazyky3|en=Selenium|de=Selen|fr=Sélénium|}}
 				[[Nadřazený termín::těžké kovy| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Selen (chemická značka Se, latinsky Selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.
+[[Soubor:SeBlackRed.jpg|náhled|Selen]] Selen (chemická značka Se, latinsky Selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.
-Selen je poměrně vzácný prvek, byl objeven roku 1817 Jönsem Jacobem Berzeliem. Elementární selen se vyskytuje v několika krystalických formách, jejichž barva je buď šedá nebo tmavě červená. Je prakticky nerozpustný ve vodě, poměrně dobře se rozpouští v sirouhlíku. V přírodě se vyskytuje nejméně v šesti alotropických modifikacích, ve třech červených monoklinických (jednoklonných) formách, v krystalické šedé, hexagonální (šesterečné) formě pak jako černý sklovitý selen.
+Selen je poměrně vzácný prvek, byl objeven roku 1817 '''Jönsem Jacobem Berzeliem'''. Elementární selen se vyskytuje v několika krystalických formách, jejichž barva je buď šedá nebo tmavě červená. Je prakticky nerozpustný ve vodě, poměrně dobře se rozpouští v sirouhlíku. V přírodě se vyskytuje nejméně v šesti alotropických modifikacích, ve třech červených monoklinických (jednoklonných) formách, v krystalické šedé, hexagonální (šesterečné) formě pak jako černý sklovitý selen.
-Selen obvykle doprovází síru a tellur v jejich rudách. Je proto také obvykle získáván z odpadů po spalování síry při výrobě kyseliny sírové nebo ze zbytků po elektrolytické výrobě mědi ze sulfidických rud. Relativní zastoupení selenu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je selen přítomen v koncentraci 0,005–0,09 ppm (mg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace na hranici měřitelnosti analytickými technikami, obvykle je uváděna hodnota 0,09 mikrogramů/l. Předpokládá se, že ve vesmíru na 1 atom selenu připadá půl miliardy atomů vodíku. Elementární selen je za normálních podmínek stálý, poměrně snadno se slučuje s kyslíkem a halogeny. Ve sloučeninách se selen vyskytuje v mocenství Se2–, Se2+, Se4+ a Se6+. Vyskytuje se jako minerál selen.
+Selen obvykle doprovází síru a tellur v jejich rudách. Je proto také obvykle získáván z odpadů po spalování síry při výrobě [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]] nebo ze zbytků po elektrolytické výrobě [[Měď|mědi]] ze sulfidických rud. Relativní zastoupení selenu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je selen přítomen v koncentraci 0,005–0,09 ppm (mg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace na hranici měřitelnosti analytickými technikami, obvykle je uváděna hodnota 0,09 mikrogramů/l. Předpokládá se, že ve vesmíru na 1 atom selenu připadá půl miliardy atomů vodíku. Elementární selen je za normálních podmínek stálý, poměrně snadno se slučuje s kyslíkem a halogeny. Ve sloučeninách se selen vyskytuje v mocenství Se2–, Se2+, Se4+ a Se6+. Vyskytuje se jako minerál selen.
-Oxidy selenu vytvářejí reakcí s vodou příslušné kyseliny a existují i jejich soli s elektropozitivními prvky, nejstálejší z nich jsou selenany a seleničitany alkalických kovů.
+Oxidy selenu vytvářejí reakcí s vodou příslušné kyseliny a existují i jejich soli s elektropozitivními prvky, nejstálejší z nich jsou selenany a seleničitany alkalických [[Kovy|kovů]].
 Technologický význam selenu spočívá v současné době ve výrobě fotočlánků. Jedná se o zařízení, která za využití fotoelektrického jevu po ozáření světlem přímo produkují elektrickou energii. Selenidy mědi, gallia a india jsou v tomto směru velmi perspektivními sloučeninami a dnes fungují fotoelektrické články na bázi selenu jako zdroje elektrické energie především v kosmickém výzkumu pro napájení přístrojů na oběžné dráze pomocí solárních panelů.
 Fotočlánky s obsahem selenu se však používají i pro měření intenzity dopadajícího světla jako expozimetry, například ve fotoaparátech a kamerách. Také většina kopírovacích a reprodukčních přístrojů je osazena selenovými fotočlánky.
 Selen se také dříve používal v laserových tiskárnách na výrobu světlocitlivého válce, který umožňuje samotný tisk. Z důvodu jeho vlivu na životní prostředí již cca od roku 1992 počala být pro světlocitlivý povrch používána organická fotocitlivá fólie (OPC – Organic Photo Conductor). Při tisku se opotřebovává otěrem, obvykle se udává jeho životnost počtem výtisků.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Selen</ref>
 == Reference == <references/>
 [[clav:selen]]

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2021, 08:49
Řádek 1:		Řádek 1:
−	selen {{jazyky3\|en=\|de=\|fr=\|~~zdroj=\|aip=a\|svi=a\|klslovo=aa~~}}	+	Selen (chemická značka Se, latinsky Selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.
		+
		+	Selen je poměrně vzácný prvek, byl objeven roku 1817 Jönsem Jacobem Berzeliem. Elementární selen se vyskytuje v několika krystalických formách, jejichž barva je buď šedá nebo tmavě červená. Je prakticky nerozpustný ve vodě, poměrně dobře se rozpouští v sirouhlíku. V přírodě se vyskytuje nejméně v šesti alotropických modifikacích, ve třech červených monoklinických (jednoklonných) formách, v krystalické šedé, hexagonální (šesterečné) formě pak jako černý sklovitý selen.
		+	Selen obvykle doprovází síru a tellur v jejich rudách. Je proto také obvykle získáván z odpadů po spalování síry při výrobě kyseliny sírové nebo ze zbytků po elektrolytické výrobě mědi ze sulfidických rud. Relativní zastoupení selenu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je selen přítomen v koncentraci 0,005–0,09 ppm (mg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace na hranici měřitelnosti analytickými technikami, obvykle je uváděna hodnota 0,09 mikrogramů/l. Předpokládá se, že ve vesmíru na 1 atom selenu připadá půl miliardy atomů vodíku. Elementární selen je za normálních podmínek stálý, poměrně snadno se slučuje s kyslíkem a halogeny. Ve sloučeninách se selen vyskytuje v mocenství Se2–, Se2+, Se4+ a Se6+. Vyskytuje se jako minerál selen.
		+
		+	Oxidy selenu vytvářejí reakcí s vodou příslušné kyseliny a existují i jejich soli s elektropozitivními prvky, nejstálejší z nich jsou selenany a seleničitany alkalických kovů.
		+	Technologický význam selenu spočívá v současné době ve výrobě fotočlánků. Jedná se o zařízení, která za využití fotoelektrického jevu po ozáření světlem přímo produkují elektrickou energii. Selenidy mědi, gallia a india jsou v tomto směru velmi perspektivními sloučeninami a dnes fungují fotoelektrické články na bázi selenu jako zdroje elektrické energie především v kosmickém výzkumu pro napájení přístrojů na oběžné dráze pomocí solárních panelů.
		+	Fotočlánky s obsahem selenu se však používají i pro měření intenzity dopadajícího světla jako expozimetry, například ve fotoaparátech a kamerách. Také většina kopírovacích a reprodukčních přístrojů je osazena selenovými fotočlánky.
		+	Selen se také dříve používal v laserových tiskárnách na výrobu světlocitlivého válce, který umožňuje samotný tisk. Z důvodu jeho vlivu na životní prostředí již cca od roku 1992 počala být pro světlocitlivý povrch používána organická fotocitlivá fólie (OPC – Organic Photo Conductor). Při tisku se opotřebovává otěrem, obvykle se udává jeho životnost počtem výtisků.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Selen</ref>
		+	== Reference == <references/>
		+	[[clav:selen]]
		+	[[aip:78199]]
		+	[[cswiki:Selen]]
		+	[[enwiki:Selenium]]
		+	[[google:selen]]
		+	[[nkp:selen]]
		+	[[stk:selen]]
		+	[[cvut:selen]]
		+	[[vutbr:selen]]
		+	[[uk:selen]]
		+	[[nlk:selen]]
		+	{{jazyky3\|en=Selenium\|de=Selen\|fr=Sélénium\|}}
	[[Nadřazený termín::těžké kovy\| ]]		[[Nadřazený termín::těžké kovy\| ]]

← Starší verze	Verze z 12. 6. 2007, 19:24
(Žádný rozdíl)