Rtuť - Historie editací

Verpa v 27. 4. 2021, 09:39

2021-04-27T09:39:57Z

Verpa v 27. 4. 2021, 09:38

2021-04-27T09:38:03Z

Verpa v 27. 4. 2021, 09:32

2021-04-27T09:32:55Z

Verpa v 27. 4. 2021, 09:31

2021-04-27T09:31:45Z

Kjbenes: 1 revision(s)

2007-06-12T19:23:18Z

1 revision(s)

Kjbenes v 13. 7. 2006, 19:13

2006-07-13T19:13:55Z

Nová stránka

rtuť {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
[[Nadřazený termín::těžké kovy| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Rtuť.jpg|náhled|Rtuť]] Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický [[Kovy|kovový prvek]]. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice [[Toxická látka|toxické látky]].
+[[Soubor:Rtuť.jpg|náhled|Rtuť]] Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná '''živé stříbro''', je těžký, toxický [[Kovy|kovový prvek]]. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice [[Toxická látka|toxické látky]].
 Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně těžká a dobře vede [[Elektrický proud|elektrický proud]]. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 4,154 K (Hg – α) a 3,949 K (Hg - β). Patří mezi přechodné kovy, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg+ (kovalentní vazba rtuť-rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám stříbrným, zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny měďnaté.
-Rtuť je dobře rozpustná v kyselině dusičné za vývoje oxidů dusíku. Na vzduchu je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární sírou a halogeny.
+Rtuť je dobře rozpustná v kyselině dusičné za vývoje oxidů dusíku. Na vzduchu je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární sírou a [[Halogenované organické sloučeniny|halogeny]].
 S některými kovy tvoří kapalné i pevné slitiny – amalgámy. Zvláště snadno vzniká amalgám zlata a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem alchymistů, kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. transmutace.
 V zemské kůře je rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg. I v mořské vodě je její koncentrace téměř na hranici měřitelnosti – 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom rtuti přibližně 120 miliard atomů vodíku.
@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však sulfid rtuťnatý, HgS, česky rumělka neboli cinabarit. Největší světová ložiska tohoto nerostu se nacházejí ve Španělsku, Slovinsku, Itálii, USA a Rusku.
-Průmyslové využití rtuti přináší vážné ekologické, zdravotní a společenské problémy. Evropská unie proto přijala strategii eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady.
+Průmyslové využití rtuti přináší vážné '''ekologické, zdravotní a společenské problémy'''. Evropská unie proto přijala strategii eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s [[Nakládání s nebezpečnými látkami|odpady]].
 Ceny rtuti za rok 2010 vzrostly v EU téměř 3×.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Rtuť</ref>
 == Reference ==

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2021, 09:38
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický [[Kovy\|kovový prvek]]. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice [[Toxická látka\|toxické látky]].	+	[[Soubor:Rtuť.jpg\|náhled\|Rtuť]] Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický [[Kovy\|kovový prvek]]. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice [[Toxická látka\|toxické látky]].

	Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně těžká a dobře vede [[Elektrický proud\|elektrický proud]]. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 4,154 K (Hg – α) a 3,949 K (Hg - β). Patří mezi přechodné kovy, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg+ (kovalentní vazba rtuť-rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám stříbrným, zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny měďnaté.		Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně těžká a dobře vede [[Elektrický proud\|elektrický proud]]. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 4,154 K (Hg – α) a 3,949 K (Hg - β). Patří mezi přechodné kovy, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg+ (kovalentní vazba rtuť-rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám stříbrným, zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny měďnaté.

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 [[aip:3076]]
 [[cswiki:rtuť]]
-[[enwiki:mercury]]
+[[enwiki:mercury_(element)]]
 [[google:rtuť]]
 [[nkp:rtuť]]

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2021, 09:31
Řádek 1:		Řádek 1:
−	rtuť {{jazyky3\|en=\|de=\|fr=\|~~zdroj=\|aip=a\|svi=a\|klslovo=aa~~}}	+	Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický [[Kovy\|kovový prvek]]. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice [[Toxická látka\|toxické látky]].
		+
		+	Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně těžká a dobře vede [[Elektrický proud\|elektrický proud]]. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 4,154 K (Hg – α) a 3,949 K (Hg - β). Patří mezi přechodné kovy, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg+ (kovalentní vazba rtuť-rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám stříbrným, zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny měďnaté.
		+
		+	Rtuť je dobře rozpustná v kyselině dusičné za vývoje oxidů dusíku. Na vzduchu je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární sírou a halogeny.
		+	S některými kovy tvoří kapalné i pevné slitiny – amalgámy. Zvláště snadno vzniká amalgám zlata a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem alchymistů, kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. transmutace.
		+	V zemské kůře je rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg. I v mořské vodě je její koncentrace téměř na hranici měřitelnosti – 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom rtuti přibližně 120 miliard atomů vodíku.
		+
		+	V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však sulfid rtuťnatý, HgS, česky rumělka neboli cinabarit. Největší světová ložiska tohoto nerostu se nacházejí ve Španělsku, Slovinsku, Itálii, USA a Rusku.
		+
		+	Průmyslové využití rtuti přináší vážné ekologické, zdravotní a společenské problémy. Evropská unie proto přijala strategii eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady.
		+	Ceny rtuti za rok 2010 vzrostly v EU téměř 3×.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Rtuť</ref>
		+	== Reference ==
		+	<references/>
		+
		+	{{jazyky3\|en=Mercury\|de=Mercure\|fr=Quecksilver\|}}
		+
		+
		+	[[clav:rtuť]]
		+	[[aip:3076]]
		+	[[cswiki:rtuť]]
		+	[[enwiki:mercury]]
		+	[[google:rtuť]]
		+	[[nkp:rtuť]]
		+	[[cvut:rtuť]]
		+	[[uk:rtuť]]
		+	[[nlk:rtuť]]
		+
	[[Nadřazený termín::těžké kovy\| ]]		[[Nadřazený termín::těžké kovy\| ]]
		+
		+	[[Kategorie:Chemické látky a směsi]]

← Starší verze	Verze z 12. 6. 2007, 19:23
(Žádný rozdíl)