Psychická bezpečnost práce - Historie editací

Ulmanova v 5. 3. 2021, 08:28

2021-03-05T08:28:45Z

Ulmanova v 5. 3. 2021, 08:21

2021-03-05T08:21:50Z

Ulmanova v 5. 3. 2021, 08:20

2021-03-05T08:20:33Z

Ulmanova v 5. 3. 2021, 08:20

2021-03-05T08:20:12Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „Psychická bezpečnost práce je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnos…“

2021-03-05T08:19:55Z

Založena nová stránka s textem „Psychická bezpečnost práce je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnos…“

Nová stránka

Psychická bezpečnost práce je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí, a aniž by došlo také k jejich psychické újmě.<ref>EDMONDSON, A. C. Psychological safety and learning behavior in work teams. ''Administrative Science Quarterly''. 1999, vol. 44, no. 2, s. 350–383.</ref> Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy ochrana před psychickou újmou zaměstnance.<ref>KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. ''Československá psychologie'' [online]. 2013, vol. 57, no. 4, s. 329–341 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?si-d=3391533b-aa20-4f49-bcd9-0264213a6c48%40sessionm-gr4003&vid=1&hid=4207.</ref> Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.<ref>KARK, R.; CARMELI, A. Alive and creating: the mediating role of vitality and aliveness in the relationship between psychological safety and creative work involvement. ''Journal of Organizational Behavior'' [online]. 2008, vol. 30, no. 6, s. 785–804 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/job.571/pdf.</ref>

Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy Psychological health and safety in the workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou rizika explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.<ref>VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. ''Pracovní lékařství'' [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit. 2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.</ref>

Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní stres, monotonie a únava. Pokud však neadekvátní pracovní podmínky zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, vyhoření a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví .

<ref> Psychologické faktory. ''Znalostní systém prevence rizik v BOZP'' [online]. VÚBP, c2016-2019 [cit. 2019-03-11].Dostupný z: https://zsbozp.vubp.cz/pracovni-prostredi/rizikove-faktory/psychologicke-faktory/233-psychosocialni-rizika. </ref>

== Reference ==
<references/>

== Externí odkazy ==
Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008 - https://www.who.int/occupational_health/publications/PRIMA-EF%20Guidance_9.pdf?ua=1

{{jazyky3|en=Psychical work safety|de=Psychische Sicherheit bei der Arbeit|fr=Sécurité mentale au travail|}}

[[Kategorie:Psychologické aspekty]]
[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]

[[Asociovaný termín::Stres| ]]

[[google:Psychická bezpečnost práce]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Psychická bezpečnost práce''' je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce '''atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí''', a aniž by došlo také k jejich psychické újmě.<ref>EDMONDSON,  A.  C.  Psychological  safety  and  learning  behavior  in  work  teams.  ''Administrative  Science  Quarterly''.  1999,  vol. 44,  no. 2,  s. 350–383.</ref> Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy '''ochrana před psychickou újmou zaměstnance'''.<ref>KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom  vyhoření. ''Československá  psychologie''  [online].  2013,  vol. 57,  no. 4,  s.  329–341  [cit.  2021-03-05].  Dostupný  z:  http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?si-d=3391533b-aa20-4f49-bcd9-0264213a6c48%40sessionm-gr4003&vid=1&hid=4207.</ref> Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.<ref>KARK, R.; CARMELI, A. Alive and creating: the mediating role of vitality  and  aliveness  in  the  relationship  between  psychological  safety  and  creative  work  involvement. ''Journal  of  Organizational  Behavior''  [online].  2008,  vol. 30,  no. 6,  s.  785–804  [cit.  2021-03-05].  Dostupný  z:  http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/job.571/pdf.</ref>
-Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy  Psychological  health  and  safety  in  the  workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou rizika explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.<ref>VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. ''Pracovní lékařství'' [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit.  2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.</ref>
+Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy  Psychological  health  and  safety  in  the  workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou [[rizika|rizika]] explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na [[pracoviště|pracovišti]], která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.<ref>VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. ''Pracovní lékařství'' [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit.  2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.</ref>
-Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní stres, monotonie a únava. Pokud však neadekvátní pracovní podmínky zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, vyhoření a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví .
+Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní [[stres|stres]], [[Monotónní práce|monotonie]] a [[únava|únava]]. Pokud však neadekvátní [[pracovní podmínky|pracovní podmínky]] zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, [[syndrom vyhoření|vyhoření]] a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví .

← Starší verze		Verze z 5. 3. 2021, 08:21
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Psychická bezpečnost práce je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí, a aniž by došlo také k jejich psychické újmě.<ref>EDMONDSON, A. C. Psychological safety and learning behavior in work teams. ''Administrative Science Quarterly''. 1999, vol. 44, no. 2, s. 350–383.</ref> Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy ochrana před psychickou újmou zaměstnance.<ref>KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. ''Československá psychologie'' [online]. 2013, vol. 57, no. 4, s. 329–341 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?si-d=3391533b-aa20-4f49-bcd9-0264213a6c48%40sessionm-gr4003&vid=1&hid=4207.</ref> Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.<ref>KARK, R.; CARMELI, A. Alive and creating: the mediating role of vitality and aliveness in the relationship between psychological safety and creative work involvement. ''Journal of Organizational Behavior'' [online]. 2008, vol. 30, no. 6, s. 785–804 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/job.571/pdf.</ref>	+	'''Psychická bezpečnost práce''' je v tuzemské literatuře poměrně nový pojem, byť v zahraničí se počátky zájmu společnosti o psychickou bezpečnost „psychological safety“ vážou k roku 1960. Dle Edmondsona znamená psychická bezpečnost práce '''atmosféru, ve které mohou pracovníci vést produktivní diskuse, svobodně vyjadřovat rozdílné názory, aniž by se změnilo interpersonální prostředí''', a aniž by došlo také k jejich psychické újmě.<ref>EDMONDSON, A. C. Psychological safety and learning behavior in work teams. ''Administrative Science Quarterly''. 1999, vol. 44, no. 2, s. 350–383.</ref> Stěžejním cílem psychické bezpečnosti práce je tedy '''ochrana před psychickou újmou zaměstnance'''.<ref>KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. ''Československá psychologie'' [online]. 2013, vol. 57, no. 4, s. 329–341 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?si-d=3391533b-aa20-4f49-bcd9-0264213a6c48%40sessionm-gr4003&vid=1&hid=4207.</ref> Tam, kde je psychická bezpečnost práce přítomna, lze očekávat tvůrčí přístup k práci a zvýšení subjektivního prožívání vitality u zaměstnanců.<ref>KARK, R.; CARMELI, A. Alive and creating: the mediating role of vitality and aliveness in the relationship between psychological safety and creative work involvement. ''Journal of Organizational Behavior'' [online]. 2008, vol. 30, no. 6, s. 785–804 [cit. 2021-03-05]. Dostupný z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/job.571/pdf.</ref>

	Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy Psychological health and safety in the workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou rizika explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.<ref>VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. ''Pracovní lékařství'' [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit. 2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.</ref>		Téma psychické bezpečnosti práce je v současné době intenzivně rozpracováváno v Kanadě. Canadian Standards Association (operating as “CSA Group”) and Bureau de normalisation du Québec (BNQ) standards v roce 2013 vydaly standardy Psychological health and safety in the workplace – Prevention, promotion, and guidance to staged implementation. Tyto standardy definují psychickou bezpečnost jako: „Nepřítomnost újmy či hrozby újmy duševní pohody, kterou pracovník může zažít“. Psychicky zdravé a bezpečné pracovní prostředí je v tomto dokumentu definováno jako: „Pracoviště, které pečuje o psychickou pohodu (well being) a aktivně předchází psychické újmě pracovníka, která by mohla nastat zanedbáním, bezohledností nebo úmyslně“. V Evropské unii platí Směrnice 89/391 – Rámcová směrnice o BOZP, která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti. Přestože ve směrnici nejsou rizika explicitně vymezena, lze dovodit, že do rizik patří také psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat.<ref>VÉVODOVÁ, Š. ...[et al.]. Psychická bezpečnost práce. ''Pracovní lékařství'' [online]. 2015, roč. 67, č. 1, s. 25-29 [cit. 2021-03-05]. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=ba9d53c0-e8b5-4945-bb89-d09842640b66%40sdc-v-sessmgr01.</ref>

← Starší verze		Verze z 5. 3. 2021, 08:20
Řádek 8:		Řádek 8:
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
−
−
−	~~== Externí odkazy ==~~
−	~~Guidance on the European Framework for Psychosocial risk management – WHO 2008 - https://www.who.int/occupational_health/publications/PRIMA-EF%20Guidance_9.pdf?ua=1~~

← Starší verze		Verze z 5. 3. 2021, 08:20
Řádek 5:		Řádek 5:
	Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní stres, monotonie a únava. Pokud však neadekvátní pracovní podmínky zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, vyhoření a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví .		Práce má rozvíjet osobnost člověka, má jej motivovat a ve svém důsledku upevňovat jeho zdraví. Tento předpoklad je možno naplnit za následujících podmínek: soběstačnost (dosahování svých cílů, rozvíjení zájmů a autonomie při rozhodování), zvyšování kompetencí (smysluplná činnost a chápání úkolů jako výzev) a uznání a přijetí (podpora, akceptace, pozitivní růst). Nejsou-li tyto podmínky splněny, dochází ke vzniku krátkodobých problémů – akutní stres, monotonie a únava. Pokud však neadekvátní pracovní podmínky zatěžují zaměstnance po delší dobu, může dojít k rozvoji závažnějších onemocnění, respektive v případě nedodržování zásad psychické bezpečnosti práce k onemocnění psychosomatického charakteru, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční neuróza a rovněž může dojít k rozvoji deprese, vyhoření a závislosti na drogách a alkoholu. Při dodržování zásad psychické bezpečnosti práce jsou úkoly chápány jako výzva, jsou uspokojovány potřeby zaměstnance, dochází k dalšímu rozvoji, organizačnímu zlepšení a zároveň je upevňováno psychické a tělesné zdraví .

−
−
−	<ref> Psychologické faktory. ''Znalostní systém prevence rizik v BOZP'' [online]. VÚBP, c2016-2019 [cit. 2019-03-11].Dostupný z: https://zsbozp.vubp.cz/pracovni-prostredi/rizikove-faktory/psychologicke-faktory/233-psychosocialni-rizika. </ref>

	== Reference ==		== Reference ==