Chladiva - Historie editací

Mechurova v 15. 4. 2019, 10:55

2019-04-15T10:55:00Z

Mechurova v 6. 4. 2010, 08:58

2010-04-06T08:58:23Z

Mechurova v 6. 4. 2010, 08:54

2010-04-06T08:54:52Z

Kjbenes: 1 revision(s)

2007-06-12T19:00:15Z

1 revision(s)

Kjbenes v 13. 7. 2006, 19:13

2006-07-13T19:13:55Z

Nová stránka

chladiva {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
[[Nadřazený termín::chemická rizika vyplývající z jejich používání| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Chladivo (jiný používaný termín je „chladicí médium“ pro aplikace v automobilech, bytech a aplikacích pro komerční účely pro regulaci teploty, v průmyslových procesech se požívá také výraz „teplonosné médium“) je chemická látka (nebo směsi látek), která vykonává chladicí oběh v chladicím okruhu. Při tomto pochodu buď nedochází k fázové přeměně, chladivo zůstává ve stejné fázi, nebo chladivo podléhá fázové přeměně z páry  a zpět, to znamená, že chladivo přejímá teplo ze svého (chlazeného) okolí pro své vypařování a v jiném místě chladicího okruhu odevzdává teplo při kondenzaci za vyšší teploty a tlaku než při vypařování. Existuje velká skupina chladiv (plyny, kapaliny) – nejběžnější jsou vzduch, voda (s přídavkem aditiv – inhibitory koroze, nemrznoucí látky), amoniak (čpavek), oxid uhličitý, alifatické uhlovodíky (methan, ethan, propan, ethylen, propylen), halogenuhlovodíky (freony, halogeny v molekule jsou chlor a fluor), směsi látek – roztoky solí, např. různé typy solanky, směsi glykolů  apod. Při výběru vhodného chladiva pro daný účel rozhoduje řada vlastností: termodynamické vlastnosti (tlaky, termodynamická dokonalost, chladivost), chemické vlastnosti (působení na materiály, stabilita, čistota), nebezpečnost z hlediska působení na lidské zdraví a životní prostředí (toxicita, působení freonů na vznik a šíření ozónové díry), nebezpečnost z hlediska hořlavosti  a výbušnosti, ekonomické ukazatele, elektroizolační vlastnosti  a další.  Použití chladiv má široké použití jak v domácnostech a jiných prostorech (chladničky a mrazničky, klimatizace), tak v průmyslu, kde kromě již citovaných chladiv se používají další chladiva , jako např. vodík pro chlazení turbogenerátorů, helium pro chlazení jaderných reaktorů, fluorid sírový pro chlazení vysokonapěťových systémů, různé oleje (minerální, rostlinné, silikonové, fluoruhlovodíkové), různé řezné kapaliny při obrábění kovů, snadno tavitelné kovy, slitiny kovů nebo tavenin solí pro chlazení reaktorů, kapalný dusík a kapalné helium pro kryogenní aplikace a jiné. Některá chladiva mají svá pravidla označení, např. pro fluorderiváty existují mezinárodní kódy R+číslo, vyvinuté fy DuPont. Zde písmeno R je označení „refrigerant“, čísla a event. písmenné přípony se týkají počtu atomů uhlíku, vodíku a halogenů v molekule, popř. umístění halogenů v řetězci (písmenné přípony označují izomery). Pokud chladivo je chemická cyklická sloučenina, pak úvodní písmenná zkratka začíná písmeny RC. Jiná označení R+číslo se týkají směsí jednotlivých chladiv a dalších chemických sloučenin. <ref>''Technický naučný slovník''. Praha : SNTL, 1981-1986. .</ref> <ref> Chladivo. ''Wikipedie : otevřená encyklopedie'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2010-03-31]. České rozhraní. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Chladivo>. </ref> <ref> Chladicí médium. ''Wikipedie : otevřená encyklopedie'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2010-03-31]. České rozhraní. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Chladic%C3%AD_m%C3%A9dium>. </ref>
+Chladivo (jiný používaný termín je „chladicí médium“ pro aplikace v automobilech, bytech a aplikacích pro komerční účely pro regulaci teploty, v průmyslových procesech se požívá také výraz „teplonosné médium“) je chemická látka (nebo směsi látek), která vykonává chladicí oběh v chladicím okruhu. Při tomto pochodu buď nedochází k fázové přeměně, chladivo zůstává ve stejné fázi, nebo chladivo podléhá fázové přeměně z páry  a zpět, to znamená, že chladivo přejímá teplo ze svého (chlazeného) okolí pro své vypařování a v jiném místě chladicího okruhu odevzdává teplo při kondenzaci za vyšší teploty a tlaku než při vypařování. Existuje velká skupina chladiv (plyny, kapaliny) – nejběžnější jsou vzduch, voda (s přídavkem aditiv – inhibitory koroze, nemrznoucí látky), amoniak (čpavek), oxid uhličitý, alifatické uhlovodíky (methan, ethan, propan, ethylen, propylen), halogenuhlovodíky (freony, halogeny v molekule jsou chlor a fluor), směsi látek – roztoky solí, např. různé typy solanky, směsi glykolů  apod. Při výběru vhodného chladiva pro daný účel rozhoduje řada vlastností: termodynamické vlastnosti (tlaky, termodynamická dokonalost, chladivost), chemické vlastnosti (působení na materiály, stabilita, čistota), nebezpečnost z hlediska působení na lidské zdraví a životní prostředí (toxicita, působení freonů na vznik a šíření ozónové díry), nebezpečnost z hlediska hořlavosti  a výbušnosti, ekonomické ukazatele, elektroizolační vlastnosti  a další.  Použití chladiv má široké použití jak v domácnostech a jiných prostorech (chladničky a mrazničky, klimatizace), tak v průmyslu, kde kromě již citovaných chladiv se používají další chladiva , jako např. vodík pro chlazení turbogenerátorů, helium pro chlazení jaderných reaktorů, fluorid sírový pro chlazení vysokonapěťových systémů, různé oleje (minerální, rostlinné, silikonové, fluoruhlovodíkové), různé řezné kapaliny při obrábění kovů, snadno tavitelné kovy, slitiny kovů nebo tavenin solí pro chlazení reaktorů, kapalný dusík a kapalné helium pro kryogenní aplikace a jiné. Některá chladiva mají svá pravidla označení, např. pro fluorderiváty existují mezinárodní kódy R+číslo, vyvinuté fy DuPont. Zde písmeno R je označení „refrigerant“, čísla a event. písmenné přípony se týkají počtu atomů uhlíku, vodíku a halogenů v molekule, popř. umístění halogenů v řetězci (písmenné přípony označují izomery). Pokud chladivo je chemická cyklická sloučenina, pak úvodní písmenná zkratka začíná písmeny RC. Jiná označení R+číslo se týkají směsí jednotlivých chladiv a dalších chemických sloučenin. <ref>''Technický naučný slovník''. Praha : SNTL, 1981-1986. .</ref> <ref> Chladivo. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2010-03-31]. České rozhraní. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Chladivo>. </ref> <ref> Chladicí médium. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2010-03-31]. České rozhraní. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Chladic%C3%AD_m%C3%A9dium>. </ref>
 == Reference ==
 <references/>
 {{jazyky3|en=Coolant|de=Kältemittel|fr=Réfrigérant|zdroj=Technický naučný slovník, Wikipedie|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
 [[Nadřazený termín::chemická rizika vyplývající z jejich používání| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Chladivo (jiný používaný termín je „chladicí médium“ pro aplikace v automobilech, bytech a aplikacích pro komerční účely pro regulaci teploty, v průmyslových procesech se požívá také výraz „teplonosné médium“) je chemická látka (nebo směsi látek), která vykonává chladicí oběh v chladicím okruhu. Při tomto pochodu buď nedochází k fázové přeměně, chladivo zůstává ve stejné fázi, nebo chladivo podléhá fázové přeměně z páry  a zpět, to znamená, že chladivo přejímá teplo ze svého (chlazeného) okolí pro své vypařování a v jiném místě chladicího okruhu odevzdává teplo při kondenzaci za vyšší teploty a tlaku než při vypařování. Existuje velká skupina chladiv (plyny, kapaliny) – nejběžnější jsou vzduch, voda (s přídavkem aditiv – inhibitory koroze, nemrznoucí látky), amoniak (čpavek), oxid uhličitý, alifatické uhlovodíky (methan, ethan, propan, ethylen, propylen), halogenuhlovodíky (freony, halogeny v molekule jsou chlor a fluor), směsi látek – roztoky solí, např. různé typy solanky, směsi glykolů  apod. Při výběru vhodného chladiva pro daný účel rozhoduje řada vlastností: termodynamické vlastnosti (tlaky, termodynamická dokonalost, chladivost), chemické vlastnosti (působení na materiály, stabilita, čistota), nebezpečnost z hlediska působení na lidské zdraví a životní prostředí (toxicita, působení freonů na vznik a šíření ozónové díry), nebezpečnost z hlediska hořlavosti  a výbušnosti, ekonomické ukazatele, elektroizolační vlastnosti  a další.  Použití chladiv má široké použití jak v domácnostech a jiných prostorech (chladničky a mrazničky, klimatizace), tak v průmyslu, kde kromě již citovaných chladiv se používají další chladiva , jako např. vodík pro chlazení turbogenerátorů, helium pro chlazení jaderných reaktorů, fluorid sírový pro chlazení vysokonapěťových systémů, různé oleje (minerální, rostlinné, silikonové, fluoruhlovodíkové), různé řezné kapaliny při obrábění kovů, snadno tavitelné kovy, slitiny kovů nebo tavenin solí pro chlazení reaktorů, kapalný dusík a kapalné helium pro kryogenní aplikace a jiné. Některá chladiva mají svá pravidla označení, např. pro fluorderiváty existují mezinárodní kódy R+číslo, vyvinuté fy DuPont. Zde písmeno R je označení „refrigerant“, čísla a event. písmenné přípony se týkají počtu atomů uhlíku, vodíku a halogenů v molekule, popř. umístění halogenů v řetězci (písmenné přípony označují izomery). Pokud chladivo je chemická cyklická sloučenina, pak úvodní písmenná zkratka začíná písmeny RC. Jiná označení R+číslo se týkají směsí jednotlivých chladiv a dalších chemických sloučenin. <ref>Technický naučný slovník. Praha : SNTL, 1981-1986.</ref> <ref> </ref> <ref> </ref>
+Chladivo (jiný používaný termín je „chladicí médium“ pro aplikace v automobilech, bytech a aplikacích pro komerční účely pro regulaci teploty, v průmyslových procesech se požívá také výraz „teplonosné médium“) je chemická látka (nebo směsi látek), která vykonává chladicí oběh v chladicím okruhu. Při tomto pochodu buď nedochází k fázové přeměně, chladivo zůstává ve stejné fázi, nebo chladivo podléhá fázové přeměně z páry  a zpět, to znamená, že chladivo přejímá teplo ze svého (chlazeného) okolí pro své vypařování a v jiném místě chladicího okruhu odevzdává teplo při kondenzaci za vyšší teploty a tlaku než při vypařování. Existuje velká skupina chladiv (plyny, kapaliny) – nejběžnější jsou vzduch, voda (s přídavkem aditiv – inhibitory koroze, nemrznoucí látky), amoniak (čpavek), oxid uhličitý, alifatické uhlovodíky (methan, ethan, propan, ethylen, propylen), halogenuhlovodíky (freony, halogeny v molekule jsou chlor a fluor), směsi látek – roztoky solí, např. různé typy solanky, směsi glykolů  apod. Při výběru vhodného chladiva pro daný účel rozhoduje řada vlastností: termodynamické vlastnosti (tlaky, termodynamická dokonalost, chladivost), chemické vlastnosti (působení na materiály, stabilita, čistota), nebezpečnost z hlediska působení na lidské zdraví a životní prostředí (toxicita, působení freonů na vznik a šíření ozónové díry), nebezpečnost z hlediska hořlavosti  a výbušnosti, ekonomické ukazatele, elektroizolační vlastnosti  a další.  Použití chladiv má široké použití jak v domácnostech a jiných prostorech (chladničky a mrazničky, klimatizace), tak v průmyslu, kde kromě již citovaných chladiv se používají další chladiva , jako např. vodík pro chlazení turbogenerátorů, helium pro chlazení jaderných reaktorů, fluorid sírový pro chlazení vysokonapěťových systémů, různé oleje (minerální, rostlinné, silikonové, fluoruhlovodíkové), různé řezné kapaliny při obrábění kovů, snadno tavitelné kovy, slitiny kovů nebo tavenin solí pro chlazení reaktorů, kapalný dusík a kapalné helium pro kryogenní aplikace a jiné. Některá chladiva mají svá pravidla označení, např. pro fluorderiváty existují mezinárodní kódy R+číslo, vyvinuté fy DuPont. Zde písmeno R je označení „refrigerant“, čísla a event. písmenné přípony se týkají počtu atomů uhlíku, vodíku a halogenů v molekule, popř. umístění halogenů v řetězci (písmenné přípony označují izomery). Pokud chladivo je chemická cyklická sloučenina, pak úvodní písmenná zkratka začíná písmeny RC. Jiná označení R+číslo se týkají směsí jednotlivých chladiv a dalších chemických sloučenin. <ref>''Technický naučný slovník''. Praha : SNTL, 1981-1986. .</ref> <ref> Chladivo. ''Wikipedie : otevřená encyklopedie'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2010-03-31]. České rozhraní. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Chladivo>. </ref> <ref> Chladicí médium. ''Wikipedie : otevřená encyklopedie'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2010-03-31]. České rozhraní. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Chladic%C3%AD_m%C3%A9dium>. </ref>
-{{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
+== Reference ==
 [[Nadřazený termín::chemická rizika vyplývající z jejich používání| ]]

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2010, 08:54
Řádek 1:		Řádek 1:
−	chladiva {{jazyky3\|en=\|de=\|fr=\|zdroj=\|aip=a\|svi=a\|klslovo=aa}}	+	Chladivo (jiný používaný termín je „chladicí médium“ pro aplikace v automobilech, bytech a aplikacích pro komerční účely pro regulaci teploty, v průmyslových procesech se požívá také výraz „teplonosné médium“) je chemická látka (nebo směsi látek), která vykonává chladicí oběh v chladicím okruhu. Při tomto pochodu buď nedochází k fázové přeměně, chladivo zůstává ve stejné fázi, nebo chladivo podléhá fázové přeměně z páry a zpět, to znamená, že chladivo přejímá teplo ze svého (chlazeného) okolí pro své vypařování a v jiném místě chladicího okruhu odevzdává teplo při kondenzaci za vyšší teploty a tlaku než při vypařování. Existuje velká skupina chladiv (plyny, kapaliny) – nejběžnější jsou vzduch, voda (s přídavkem aditiv – inhibitory koroze, nemrznoucí látky), amoniak (čpavek), oxid uhličitý, alifatické uhlovodíky (methan, ethan, propan, ethylen, propylen), halogenuhlovodíky (freony, halogeny v molekule jsou chlor a fluor), směsi látek – roztoky solí, např. různé typy solanky, směsi glykolů apod. Při výběru vhodného chladiva pro daný účel rozhoduje řada vlastností: termodynamické vlastnosti (tlaky, termodynamická dokonalost, chladivost), chemické vlastnosti (působení na materiály, stabilita, čistota), nebezpečnost z hlediska působení na lidské zdraví a životní prostředí (toxicita, působení freonů na vznik a šíření ozónové díry), nebezpečnost z hlediska hořlavosti a výbušnosti, ekonomické ukazatele, elektroizolační vlastnosti a další. Použití chladiv má široké použití jak v domácnostech a jiných prostorech (chladničky a mrazničky, klimatizace), tak v průmyslu, kde kromě již citovaných chladiv se používají další chladiva , jako např. vodík pro chlazení turbogenerátorů, helium pro chlazení jaderných reaktorů, fluorid sírový pro chlazení vysokonapěťových systémů, různé oleje (minerální, rostlinné, silikonové, fluoruhlovodíkové), různé řezné kapaliny při obrábění kovů, snadno tavitelné kovy, slitiny kovů nebo tavenin solí pro chlazení reaktorů, kapalný dusík a kapalné helium pro kryogenní aplikace a jiné. Některá chladiva mají svá pravidla označení, např. pro fluorderiváty existují mezinárodní kódy R+číslo, vyvinuté fy DuPont. Zde písmeno R je označení „refrigerant“, čísla a event. písmenné přípony se týkají počtu atomů uhlíku, vodíku a halogenů v molekule, popř. umístění halogenů v řetězci (písmenné přípony označují izomery). Pokud chladivo je chemická cyklická sloučenina, pak úvodní písmenná zkratka začíná písmeny RC. Jiná označení R+číslo se týkají směsí jednotlivých chladiv a dalších chemických sloučenin. <ref>Technický naučný slovník. Praha : SNTL, 1981-1986.</ref> <ref> </ref> <ref> </ref>
−	[[Nadřazený termín::chemická rizika vyplývající z jejich používání\| ]]	+
		+	{{jazyky3\|en=\|de=\|fr=\|zdroj=\|aip=a\|svi=a\|klslovo=aa}}
		+	[[Nadřazený termín::chemická rizika vyplývající z jejich používání\| ]]

← Starší verze	Verze z 12. 6. 2007, 19:00
(Žádný rozdíl)