Biochemická rizika - Historie editací

Verpa v 19. 5. 2015, 19:44

2015-05-19T19:44:17Z

Mechurova v 6. 3. 2009, 14:10

2009-03-06T14:10:52Z

Mechurova v 6. 3. 2009, 09:26

2009-03-06T09:26:35Z

Mechurova v 6. 3. 2009, 09:19

2009-03-06T09:19:09Z

Mechurova v 6. 3. 2009, 09:17

2009-03-06T09:17:27Z

Kjbenes: 1 revision(s)

2007-06-12T18:27:40Z

1 revision(s)

Kjbenes v 13. 7. 2006, 19:13

2006-07-13T19:13:55Z

Nová stránka

biochemická rizika {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
[[Nadřazený termín::biologická rizika| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Biochemie je podle [1] vědní obor, který se snaží vysvětlit biologické děje pomocí chemických prostředků a pojmů. <ref>
-KODčČEK, M. ''Biochemické pojmy : výkladový slovník'' [online]. Praha : Vysoká škola chem,icko-technologická, c2007 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/>. </ref> Zabývá se především složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická), dále chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická; komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus) a souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). V rámci biochemie se pak formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analýzou tělních tekutin a interpretací získaných výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).
+KODČEK, M. ''Biochemické pojmy : výkladový slovník'' [online]. Praha : Vysoká škola chem,icko-technologická, c2007 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/>. </ref> Zabývá se především složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická), dále chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická; komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus) a souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). V rámci biochemie se pak formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analýzou tělních tekutin a interpretací získaných výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).
-V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů. <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. ''Medicína pro praxi'', 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>.</ref>
+V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých [[Civilizační nemoci|civilizačních chorob]], nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů. <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. ''Medicína pro praxi'', 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>.</ref>
 Je tedy zřejmé, že spojení „biochemická rizika“ může být vyložen jako riziko nějaké choroby, které je indikováno odchylkami od doporučených hodnot, resp. rozmezí hodnot biochemických ukazatelů. Jako příklad lze uvést hodnocení hladiny celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, triacylglycerolů a glukózy v krvi  pro stanovení míry rizika aterosklerózy.
-{{jazyky3|en=Biochemical risks|de=Biochemische Risikos|fr=Biochimique risque|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
+{{jazyky3|en=Biochemical risks|de=Biochemische Risikos|fr=Biochimique risque|}}
 == Reference ==

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Biochemie je podle [1] vědní obor, který se snaží vysvětlit biologické děje pomocí chemických prostředků a pojmů<ref>
+Biochemie je podle [1] vědní obor, který se snaží vysvětlit biologické děje pomocí chemických prostředků a pojmů. <ref>
-KODčČEK, M. ''Biochemické pojmy : výkladový slovník'' [online]. Praha : Vysoká škola chem,icko-technologická, c2007 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/>. </ref>. Zabývá se především složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická), dále chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická; komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus) a souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). V rámci biochemie se pak formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analýzou tělních tekutin a interpretací získaných výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).
+KODčČEK, M. ''Biochemické pojmy : výkladový slovník'' [online]. Praha : Vysoká škola chem,icko-technologická, c2007 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/>. </ref> Zabývá se především složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická), dále chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická; komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus) a souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). V rámci biochemie se pak formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analýzou tělních tekutin a interpretací získaných výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).
-V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. ''Medicína pro praxi'', 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>.</ref>.
+V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů. <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. ''Medicína pro praxi'', 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>.</ref>
 Je tedy zřejmé, že spojení „biochemická rizika“ může být vyložen jako riziko nějaké choroby, které je indikováno odchylkami od doporučených hodnot, resp. rozmezí hodnot biochemických ukazatelů. Jako příklad lze uvést hodnocení hladiny celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, triacylglycerolů a glukózy v krvi  pro stanovení míry rizika aterosklerózy.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 KODčČEK, M. ''Biochemické pojmy : výkladový slovník'' [online]. Praha : Vysoká škola chem,icko-technologická, c2007 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/>. </ref>. Zabývá se především složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická), dále chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická; komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus) a souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). V rámci biochemie se pak formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analýzou tělních tekutin a interpretací získaných výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).
-V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. Medicína pro praxi, 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>.</ref>.
+V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. ''Medicína pro praxi'', 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>.</ref>.
 Je tedy zřejmé, že spojení „biochemická rizika“ může být vyložen jako riziko nějaké choroby, které je indikováno odchylkami od doporučených hodnot, resp. rozmezí hodnot biochemických ukazatelů. Jako příklad lze uvést hodnocení hladiny celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, triacylglycerolů a glukózy v krvi  pro stanovení míry rizika aterosklerózy.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 KODčČEK, M. ''Biochemické pojmy : výkladový slovník'' [online]. Praha : Vysoká škola chem,icko-technologická, c2007 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/>. </ref>. Zabývá se především složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická), dále chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická; komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus) a souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). V rámci biochemie se pak formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analýzou tělních tekutin a interpretací získaných výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).
-V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. Medicína pro praxi, 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>. <ref>.
+V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože  např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. Medicína pro praxi, 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>.</ref>.
 Je tedy zřejmé, že spojení „biochemická rizika“ může být vyložen jako riziko nějaké choroby, které je indikováno odchylkami od doporučených hodnot, resp. rozmezí hodnot biochemických ukazatelů. Jako příklad lze uvést hodnocení hladiny celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, triacylglycerolů a glukózy v krvi  pro stanovení míry rizika aterosklerózy.
-{{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
+{{jazyky3|en=Biochemical risks|de=Biochemische Risikos|fr=Biochimique risque|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}}
 == Reference ==

← Starší verze		Verze z 6. 3. 2009, 09:17
Řádek 1:		Řádek 1:
−	~~biochemická~~ rizika {{jazyky3\|en=\|de=\|fr=\|zdroj=\|aip=a\|svi=a\|klslovo=aa}}	+	Biochemie je podle [1] vědní obor, který se snaží vysvětlit biologické děje pomocí chemických prostředků a pojmů<ref>
−	[[Nadřazený termín::biologická rizika\| ]]	+	KODčČEK, M. ''Biochemické pojmy : výkladový slovník'' [online]. Praha : Vysoká škola chem,icko-technologická, c2007 [cit. 2009-03-06]. Dostupný na www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/>. </ref>. Zabývá se především složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická), dále chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická; komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus) a souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). V rámci biochemie se pak formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analýzou tělních tekutin a interpretací získaných výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).
		+
		+	V současnosti má lékař k dispozici širokou škálu biochemických vyšetření, které poskytují biochemické ukazatele některých civilizačních chorob, nazývané také markery, jako např. klasické markery kardiovaskulárního rizika. Při správném použití poskytují velmi cennou informaci. Výzkum pokračuje dále a je snaha pokud možno najít pro určité choroby buď jedinečný marker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby, nebo se hledají kombinace kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože např. v oblasti prevence kardiovaskulárního rizika už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů <ref>DOBIÁŠOVÁ, Milada. Nové markery kardiovaskulárního rizika. Medicína pro praxi, 2007, č. 4, s. 464-468. Dostupný také na www: <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/11/07.pdf>. <ref>.
		+
		+	Je tedy zřejmé, že spojení „biochemická rizika“ může být vyložen jako riziko nějaké choroby, které je indikováno odchylkami od doporučených hodnot, resp. rozmezí hodnot biochemických ukazatelů. Jako příklad lze uvést hodnocení hladiny celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, triacylglycerolů a glukózy v krvi pro stanovení míry rizika aterosklerózy.
		+
		+	{{jazyky3\|en=\|de=\|fr=\|zdroj=\|aip=a\|svi=a\|klslovo=aa}}
		+
		+	== Reference ==
		+	<references/>
		+
		+	[[Nadřazený termín::biologická rizika\| ]]

← Starší verze	Verze z 12. 6. 2007, 18:27
(Žádný rozdíl)