Švarc systém - Historie editací

Ulmanova v 21. 6. 2023, 15:08

2023-06-21T15:08:44Z

Ulmanova v 21. 6. 2023, 15:06

2023-06-21T15:06:37Z

Ulmanova v 20. 8. 2021, 10:06

2021-08-20T10:06:39Z

Ulmanova v 29. 3. 2021, 13:45

2021-03-29T13:45:11Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o n…“

2021-03-29T13:43:59Z

Založena nová stránka s textem „Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o n…“

Nová stránka

Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu [[zavislá práce|závislé práce]] fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o nelegální práci (viz § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti). V této souvislosti je třeba znovu zmínit, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Švarcsystém je zastřením faktického výkonu závislé práce existencí jiné smlouvy, zpravidla smlouvy o dílo, mandátní smlouvy či smlouvy o zprostředkování. Činnosti vykonávané na základě těchto smluv však znaky závislé práce nemohou naplňovat (například proto, že dodavatel používá své vlastní pracovní prostředky pro výkon činnosti, nevystupuje v podřízeném postavení vůči objednateli apod.).

Při posuzování, zda se jedná o švarcsystém, se pozornost věnuje zejména posouzení charakteru výkonu práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda se jedná o výkon tzv. závislé práce či nikoli.

Výkon nelegální práce je přestupkem, přičemž sankcionována může být jak fyzická osoba tuto práci konající, tak osoba (ať už fyzická či právnická), která výkon nelegální práce umožnila. V případě výkonu nelegální práce cizincem může tato skutečnost vést i ke zrušení/neudělení/neprodloužení platnosti jeho povolení k pobytu na území České republiky, v některých případech také k uložení správního vyhoštění.

Po pravomocném uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce je zaměstnavatel po přechodnou dobu považován za tzv. nespolehlivého, což má zásadní dopady do jeho možnosti zaměstnávat cizince pocházející ze třetích zemí.

Švarcsystém získal svůj název po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který v 90. letech 20. století začal tuto formu nelegálního zaměstnávání využívat.<ref>Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>''Jedná se o švarcsystém?'' [online] Státní úřad inspekce práce, 19. 6. 2012 [cit. 2021-03-02]. Dostupné z: http://www.suip.cz/otazky-a-odpovedi/pracovnepravni-vztahy/nelegalni-zamestnavani/jedna-se-o-tzv-svarcsystem/.</ref><ref>''Stanovisko k nové definici nelegální práce'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2021-3-2]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/svarcsystem.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Dependent work|de=Abhängige Arbeit|fr=Travail dépendant|}}

[[Kategorie:Personalistika]]

[[Nadřazený termín::práce| ]]
[[Asociovaný termín::nelegální práce| ]]

[[cswiki:Švarc systém]]
[[enwiki:False self-employment]]
[[google:švarc systém]]
[[nkp:švarc systém]]
[[stk:švarc systém]]
[[cvut:švarc systém]]
[[uk:švarc systém]]

← Starší verze		Verze z 21. 6. 2023, 15:08
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o nelegální práci (viz § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti). V této souvislosti je třeba znovu zmínit, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Jedná se o snahu zastřít faktický výkon závislé práce, ze strany zaměstnavatele motivovaný především snahou vyhnout se placení povinných odvodů za zaměstnance a také zbavit se povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů vůči zaměstnanci. Často je tento obchodní vztah preferován před vztahem pracovněprávním i ze strany zaměstnanců (vystupujících jako dodavatelé služeb), kteří tak dávají přednost možným vyšším výdělků před právní ochranou, kterou jim poskytuje pracovněprávní vztah.	+	Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu '''[[závislá práce\|závislé práce]] fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah''', jedná se tedy o nelegální práci (viz § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti). V této souvislosti je třeba znovu zmínit, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Jedná se o snahu zastřít faktický výkon závislé práce, ze strany zaměstnavatele motivovaný především snahou vyhnout se placení povinných odvodů za zaměstnance a také zbavit se povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů vůči zaměstnanci. Často je tento obchodní vztah preferován před vztahem pracovněprávním i ze strany zaměstnanců (vystupujících jako dodavatelé služeb), kteří tak dávají přednost možným vyšším výdělků před právní ochranou, kterou jim poskytuje pracovněprávní vztah.

	Švarcsystém je zastřením faktického výkonu závislé práce existencí jiné smlouvy, zpravidla smlouvy o dílo, mandátní smlouvy či smlouvy o zprostředkování. Činnosti vykonávané na základě těchto smluv však znaky závislé práce nemohou naplňovat (například proto, že dodavatel používá své vlastní pracovní prostředky pro výkon činnosti, nevystupuje v podřízeném postavení vůči objednateli apod.).		Švarcsystém je zastřením faktického výkonu závislé práce existencí jiné smlouvy, zpravidla smlouvy o dílo, mandátní smlouvy či smlouvy o zprostředkování. Činnosti vykonávané na základě těchto smluv však znaky závislé práce nemohou naplňovat (například proto, že dodavatel používá své vlastní pracovní prostředky pro výkon činnosti, nevystupuje v podřízeném postavení vůči objednateli apod.).

← Starší verze		Verze z 20. 8. 2021, 10:06
Řádek 1:		Řádek 1:
−	Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu [[~~zavislá~~ práce\|závislé práce]] fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o nelegální práci (viz § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti). V této souvislosti je třeba znovu zmínit, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.	+	Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu [[Závislá práce\|závislé práce]] fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o nelegální práci (viz § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti). V této souvislosti je třeba znovu zmínit, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

	Švarcsystém je zastřením faktického výkonu závislé práce existencí jiné smlouvy, zpravidla smlouvy o dílo, mandátní smlouvy či smlouvy o zprostředkování. Činnosti vykonávané na základě těchto smluv však znaky závislé práce nemohou naplňovat (například proto, že dodavatel používá své vlastní pracovní prostředky pro výkon činnosti, nevystupuje v podřízeném postavení vůči objednateli apod.).		Švarcsystém je zastřením faktického výkonu závislé práce existencí jiné smlouvy, zpravidla smlouvy o dílo, mandátní smlouvy či smlouvy o zprostředkování. Činnosti vykonávané na základě těchto smluv však znaky závislé práce nemohou naplňovat (například proto, že dodavatel používá své vlastní pracovní prostředky pro výkon činnosti, nevystupuje v podřízeném postavení vůči objednateli apod.).

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu [[Závislá práce|závislé práce]] fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o nelegální práci (viz § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti). V této souvislosti je třeba znovu zmínit, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
+Jedná se o pojem používaný pro označení výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jedná se tedy o nelegální práci (viz § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti). V této souvislosti je třeba znovu zmínit, že závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Jedná se o snahu zastřít faktický výkon závislé práce, ze strany zaměstnavatele motivovaný především snahou vyhnout se placení povinných odvodů za zaměstnance a také zbavit se povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů vůči zaměstnanci. Často je tento obchodní vztah preferován před vztahem pracovněprávním i ze strany zaměstnanců (vystupujících jako dodavatelé služeb), kteří tak dávají přednost možným vyšším výdělků před právní ochranou, kterou jim poskytuje pracovněprávní vztah.
 Švarcsystém je zastřením faktického výkonu závislé práce existencí jiné smlouvy, zpravidla smlouvy o dílo, mandátní smlouvy či smlouvy o zprostředkování. Činnosti vykonávané na základě těchto smluv však znaky závislé práce nemohou naplňovat (například proto, že dodavatel používá své vlastní pracovní prostředky pro výkon činnosti, nevystupuje v podřízeném postavení vůči objednateli apod.).
 Při posuzování, zda se jedná o švarcsystém, se pozornost věnuje zejména posouzení charakteru výkonu práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda se jedná o výkon tzv. závislé práce či nikoli.
@@ Řádek 9: / Řádek 11: @@
 Po pravomocném uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce je zaměstnavatel po přechodnou dobu považován za tzv. nespolehlivého, což má zásadní dopady do jeho možnosti zaměstnávat cizince pocházející ze třetích zemí.
-Švarcsystém získal svůj název po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který v 90. letech 20. století začal tuto formu nelegálního zaměstnávání využívat.<ref>Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>''Jedná se o švarcsystém?'' [online] Státní úřad inspekce práce, 19. 6. 2012 [cit. 2021-03-02]. Dostupné z: http://www.suip.cz/otazky-a-odpovedi/pracovnepravni-vztahy/nelegalni-zamestnavani/jedna-se-o-tzv-svarcsystem/.</ref><ref>''Stanovisko k nové definici nelegální práce'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2021-3-2]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/svarcsystem.</ref>
+Švarcsystém získal svůj název po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který v 90. letech 20. století začal tuto formu nelegálního zaměstnávání využívat. Podle něho získaly zastřené pracovní poměry označení „švarcsystém“. Přestože se nejedná o právní pojem, rozšířil se a je běžně používán i v odborné literatuře. M. Švarc, který podnikal v oboru stavebnictví v okresech Benešov a Kutná Hora využíval tento systém, kdy zaměstnanci, ačkoli pro něho vykonávali závislou práci, tak pracovali na základě živnostenského oprávnění. Podle vzoru M. Švarce se tímto způsobem výkonu práce inspirovalo mnoho dalších podnikatelů. Po sametové revoluci v listopadu 1989 tyto zastřené pracovní poměry bylo možné využívat díky značným mezerám v zákonech a vlastně i velmi liberálním zákonům vůbec. Brzy si však zákonodárci uvědomili, že tento způsob práce se nekontrolovaně šíří a stát je jím daňově ochuzován, tudíž byl zákonem č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů upraven zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém byl v § 1 švarcsystém zakázán. Následně byl zákaz švarcsystému částečně liberalizován zákonem č. 369/2000 Sb., kterým se změnil zákon č. 1/1991 Sb. Tento zákon pak byl v roce 2004 zrušen a nahrazen zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „ZoZ“). ZoZ prakticky převzal úpravu zastřených pracovních poměrů a uvedl je ve svém § 13. V lednu roku 2007 s účinností nového zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce (dále jen „ZP“) byl zrušen § 13 ZoZ, který přímo zakazoval švarcsystém. A to z důvodu, že v novém ZP v § 3 bylo upraveno vymezení závislé práce, která má být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu.
 == Reference ==

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 [[google:švarc systém]]
 [[nkp:švarc systém]]
 [[cvut:švarc systém]]
 [[uk:švarc systém]]