Encyklopedie BOZP - Příspěvky uživatele [cs]

SCC

2015-01-06T14:13:14Z

IKuhnova: Propojit linkem VCA?

Z anglického „Safety Certificate Contractors“.
Certifikace personálu dodavatelů. Certifikace personálu dodavatelů představuje možnost provedení školení a zkoušky dle systému SCC (Safety Certificate Contractors) pro výkonné a operativní vedoucí pracovníky dodavatelů (kontraktorů) – vyžadované významnými investory v německy mluvících zemích a Nizozemí. Vydané certifikáty pro operativní a výkonné pracovníky mohou být požívány rovněž v kombinaci s certifikáty společností v oblasti bezpečnosti práce - např. BS OHSAS 18001:2007.
Je spojováno s VCA a uváděno ve tvaru "VCA (SCC)" nebo "VCA/SCC".
Poslední známou verzí je SCC verze 2008/5.1.

VCA

2015-01-06T14:05:33Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Z holandského „Veiligheid Checklist Aannemers”. Standard, který definuje postup na auditování a certifikaci řízení bezpečnosti práce, ochrany zdraví a živ…

Z holandského „Veiligheid Checklist Aannemers”.
Standard, který definuje postup na auditování a certifikaci řízení bezpečnosti práce, ochrany zdraví a životního prostředí dodavatelů.

Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP

2014-11-05T09:47:26Z

IKuhnova: /* Reference */

Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP (také „Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik“ nebo „Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik“) = fyzická osoba zajišťující úkoly v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb. <ref>Zák. č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů</ref>, <ref>Národní soustava povolání </ref>
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Bezpečnost strojů a zařízení]]
[[Kategorie:Vzdělávání, školení, výchova]]
[[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]]

{{jazyky3|en=The Person providing Activities related to the Protection and Prevention of occupational Risks|de=|fr=|}}

[[Viz též::odborní pracovníci bozp| ]]
[[Nadřazený termín::řízení bezpečnosti práce| ]]

V němčině bude pravděpodobným jazykovým ekvivalentem: Fachkraft für Arbeitssicherheit

Inspektor bezpečnosti práce

2014-08-11T08:20:51Z

IKuhnova:

Inspektor bezpečnosti práce je odborný pracovník, ustanovený k tomu příslušným orgánem, který v rozsahu stanoveném tímto orgánem dozírá v organizacích nad zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

[[Kategorie:Dozor, inspekce]]

{{jazyky3|en=Safety inspector|de=Inspektor für Arbeitsschutz und technische Sicherheit (r)|fr=Inspecteur de la sécurité du travail (m)|zdroj=TS 1972|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}

V češtině jde o špatný/starý pojem. Od r. 2006 pracujeme s pojmem Inspektor práce. Výklad pojmu také pozměnit, možná napoví zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Lze využít i pro heslo Inspektorát práce (dříve/nesprávně Inspektorát bezpečnosti práce). Další užitečné informace jsou také na http://www.suip.cz/.

Inspektorát bezpečnosti práce

2014-08-11T08:16:26Z

IKuhnova:

Inspektorát bezpečnosti práce

[[Kategorie:Dozor, inspekce]]

{{jazyky3|en=Safety inspectorate|de=Arbeitsschutzinspektorat (s)|fr=Inspection de la sécurité du travail (f)|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}

V češtině jde o špatný/starý pojem. Od r. 2006 pracujeme s pojmem Inspektorát práce.

BBS

2014-08-11T07:20:40Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Kategorie: Zkratky BBS - Behavior-Based Safety, čes. ekvivalent. Bezpečnost založená na chování Bezpečnostní průprava založená na chování zaměstnanců je …

Kategorie: Zkratky

BBS - Behavior-Based Safety, čes. ekvivalent. Bezpečnost založená na chování
Bezpečnostní průprava založená na chování zaměstnanců je procesem založeným na vzájemném pozorování a zpětné vazbě.

Rovněž kategorie: Vzdělávání ...
Bezpečnost založená na chování
Nový pojem z oblasti výchovy a vzdělávání zaměstnanců užívaný i pro oblast BOZP. Z ang. Behavior-Based Safety (BBS).

PZH

2014-08-11T07:14:57Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Kategorie: Zkratky PZH Prevence závažných havárií

Kategorie: Zkratky

PZH

Prevence závažných havárií

CLP

2014-08-11T07:13:57Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Kategorie: Zkratky CLP Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures, čes. ekv. Klasifikace, označování a balení látek a směsí. Zkratka je…

Kategorie: Zkratky

CLP
Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures, čes. ekv. Klasifikace, označování a balení látek a směsí.
Zkratka je známá ve spojení Nařízení CLP. Jedná se o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
Účel a oblast působnosti nařízení
Nařízení CLP stanovuje kritéria pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Jeho hlavním cílem je:
• vytvoření jednotného mezinárodního systému, který zajistí vysokou ochranu lidského zdraví a životního prostředí;
• vypracování standardizovaného systému pro země, který nemají takovýto systém zaveden;
• omezení testování látek na zvířatech snížením množství testování a hodnocení látek;
• zajištění volného trhu.
T.j., účelem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb látek, směsí a předmětů prostřednictvím:
• harmonizace kritérií pro klasifikaci látek a směsí a pravidel označování a balení nebezpečných látek a směsí;
• stanovení seznamu látek s jejich harmonizovanými klasifikacemi a prvky označení;
• uložení povinnosti:
1. výrobcům, dovozcům a následným uživatelům klasifikovat látky a směsi uváděné na trh;
2. dodavatelům označovat a balit látky a směsi uváděné na trh;
3. výrobcům, výrobcům předmětů a dovozcům klasifikovat a oznámit látky, které nejsou uváděny na trh a které podléhají registraci nebo oznámení podle nařízení REACH - nařízení (ES) č. 1907/2006.
Zdroj: Třetí ruka - http://www.tretiruka.cz/chlp/narizeni-ghs-clp-/

MAPIS

2014-08-11T07:11:23Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Kategorie: Zkratky MAPIS 1) Major Accident Prevention Information System, čes. ekv. Systém informací o prevenci závažných havárií 2) Integrovaný informační …

Kategorie: Zkratky
MAPIS
1) Major Accident Prevention Information System, čes. ekv. Systém informací o prevenci závažných havárií

2) Integrovaný informační a znalostní systém prevence závažných havárií. Informační systém si především klade za cíl shromažďovat relevantní informace z oblasti rizik vzniku nežádoucích událostí až závažných havárií i z oblasti s tím úzce svázané - oblasti rizik v pracovním prostředí – rizik, která mají vliv na spolehlivost a chybování lidského činitele, dále s těmito informacemi efektivně pracovat a zároveň integrovat informace teoretického charakteru i data z experimentálního měření do podoby databázového systému.
Systém je určen zejména provozovatelům objektů a zařízení ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, orgánům státní správy, vysokým školám, odborné i laické veřejnost a dalším zainteresovaným subjektům, které hledají informace obecně z oblasti rizik, prevence a omezování environmentálních rizik, ale i z pracovního prostředí, bezpečnosti provozu průmyslových i neprůmyslových technologií, oblasti vzdělávání a dalších oblastí.
Systém vytvořil a provozuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (Centrum prevence a omezování rizik závažných havárií).
Zdroj: VÚBP, v.v.i.

Školení bezpečnosti práce

2014-06-20T06:31:02Z

IKuhnova:

Zákonnými předpisy stanovené školení zaměstnanců o normách a dalších předpisech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Obsahem školení jsou kromě obecných zásad bezpečnosti práce i konkrétní požadavky ve vztahu k pracovní činnosti a k příslušnému pracovišti.
LHŮTY PRO ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O BOZP
Školení zaměstnavatel zajistí
- při nástupu zaměstnance do práce,
- při změně pracovního zařazení, nebo druhu práce,
- při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,
- v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnosti a ochranu zdraví při práci (bez zbytečného odkladu, vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, nebo pravidelně opakované).

DRUHY ŠKOLENÍ BOZP A JEJICH ÚČEL
A.Vstupní školení
a) obecná část - Seznámení zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, s předvídatelnými riziky jeho práce, s opatřeními přijatými zaměstnavatelem na ochranu před působením těchto rizik. Seznámení s informacemi a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, které musí zaměstnanec při své práci dodržovat. Školení se provádí v pracovní době, v den nástupu do zaměstnání.
b) na pracovišti - Předání pokynů vztahujících se k sjednané činnosti v pracovní smlouvě pro spolehlivý, bezpečný a zdravotně nezávadný pracovní výkon; případně pro vstup a pobyt na pracovišti – pracovním místě. Školení se provádí v pracovní době po vstupním obecném školení, v den zařazení na pracoviště.
c)zaškolení, zaučení, zácvik - Smyslem školení je poskytnout teoretické vědomosti a praktické dovednosti pro stálý a bezpečný výkon práce.
d) předání stroje, zařízení nebo předmětů, s nimiž bude zaměstnanec pracovat. V rámci školení musí být přebírající zaměstnanec seznámen s veškerou dokumentací, vč,. revizní.
B. Školení speciální (pro odborné činnosti) - Vztahuje se na některé odborné činnosti, pro jejichž výkon je zvláštními předpisy požadován doklad o kvalifikaci na základě školení a zkoušek a opakovaného přezkušování.
C. Opakované školení BOZP - Cílem školení je prohloubit a doplnit znalosti o nové poznatky nebo o nové předpisy k BOZP.
D. Ostatní školení za účelem doplnění a prohloubení znalostí při změnách souvisejících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
Více informací k provádění školení BOZP získáte na portálu http://www.bozpinfo.cz nebo na níže uvedených kontaktech.

DALŠÍ INFORMACE K PROVÁDĚNÍ ŠKOLENÍ BOZP
Školení o BOZP provádí podle jeho povahy a odpovídajících kompetencí buď sám zaměstnavatel, vedoucí zaměstnanci, nebo osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik.
Nedílnou součástí školení zaměstnanců o BOZP je ověřování znalostí. Způsob ověřování znalostí proškoleného zaměstnance stanoví zaměstnavatel. Provádí se např. ústním pohovorem nebo písemným testem po skončení školení. Znalosti proškolených zaměstnanců je možno ověřit i zkouškou. Doklad o ověření znalostí předpisů BOZP se ukládá v osobní složce zaměstnance.
O školeních vede zaměstnavatel povinnou dokumentaci. Ta musí obsahovat záznam o školení s uvedením místa a data konání školení, osnovu, časový rozvrh, prezenční listinu s podpisy proškolených osob a podpisem školitele. Přikládají se rovněž doklady o ověření znalostí proškolených zaměstnanců.
Náklady spojené se zajištěním školení BOZP nese zaměstnavatel. U speciálních školení, případně získání příslušných oprávnění k obsluze zařízení nebo technologií, nese zaměstnavatel náklady pouze za předpokladu, že získanou kvalifikaci svých zaměstnanců využívá.

[[Kategorie:Vzdělávání, školení, instruktáže]]
[[Nadřazený termín::Bezpečnost práce|:Bezpečnost práce]]
{{jazyky3|en=Safety training|de=Arbeitsschutzschulung (e)|fr=Formation en matiére de sécurité (f)|zdroj=Slovník požární ochrany}}

Školení bezpečnosti práce

2014-06-20T06:27:01Z

IKuhnova: Běžnější označení je Školení BOZP

MSP

2014-06-20T06:19:46Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Malé a střední podniky nebo také malý a střední podnik. Malé a střední podniky podle terminologie EU mají méně než 250 zaměstnanců. Podle definice Direct…

Malé a střední podniky nebo také malý a střední podnik.
Malé a střední podniky podle terminologie EU mají méně než 250 zaměstnanců. Podle definice Directorate-General XXlll of the European Commission se dělí na: velmi malé podniky (1-9 zaměstnanců), malé podniky (10-49 zaměstnanců) a střední podniky (50-249 zaměstnanců). Velké podniky pak mají více než 250 zaměstnanců. Přesná aktuální definice se nachází na oficiálních webových stránkách EU: http://europa.eu.int/comm/enterprise/consultations/sme_definition/index.htm

SME

2014-06-20T06:18:30Z

IKuhnova:

Small and medium enterprise (malý a střední podnik - dtto nová zkratka MSP).

Malé a střední podniky podle terminologie EU mají méně než 250 zaměstnanců. Podle definice Directorate-General XXlll of the European Commission se dělí na: velmi malé podniky (1-9 zaměstnanců), malé podniky (10-49 zaměstnanců) a střední podniky (50-249 zaměstnanců). Velké podniky pak mají více než 250 zaměstnanců. Přesná aktuální definice se nachází na oficiálních webových stránkách EU: http://europa.eu.int/comm/enterprise/consultations/sme_definition/index.htm

[[Kategorie:Jednotky, veličiny, základní pojmy]]

[[Kategorie:Zkratky]]

{{jazyky3|en=Small and Medium-Sized Enterprises|de=|fr=|zdroj=KnowEurope|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}

Orgány inspekce práce

2014-06-19T13:06:28Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Orgány inspekce práce jsou podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce Státní úřad bezpečnosti práce a oblastní inspektoráty práce OBLAST PROVÁDĚNÉ K…

Orgány inspekce práce jsou podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce Státní úřad bezpečnosti práce a oblastní inspektoráty práce

OBLAST PROVÁDĚNÉ KONTROLY (§ 3 zákona o inspekci práce)
1. Dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů:
- z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo
zástupci pro oblast BOZP práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, včetně právních
předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
- stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
- k zajištění bezpečnosti práce,
- k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života
a zdraví včetně vyhrazených technických zařízení,
- o zaměstnávání některých skupin zaměstnanců (žen, mladistvých apod.),
- upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi,
- které stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka
územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny
včetně jejich průběhu.
2. Dodržování:
- kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců
vyplývajících z právních předpisů, jakož i z vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,
- vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců.
3. Kontroly v případech stanovených zvláštními právními předpisy (např. zákon o prevenci závažných
havárií atd.).
ČINNOSTI ORGÁNŮ INSPEKCE PRÁCE
- vykonávání kontroly v rozsahu stanoveném § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění
pozdějších předpisů,
- ukládání opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určování přiměřených lhůt
k jejich odstranění a vyžadování podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
- kontrola plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
- rozhodování ve správním řízení o přestupcích, správních deliktech nebo o zákazu podle § 7 odst. 1
písm. f) zákona o inspekci práce,
- bezplatné poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů
a pracovních podmínek zaměstnancům a zaměstnavatelům.
OPRÁVNĚNÍ INSPEKTORA
- vykonávat kontrolu podle zákona o inspekci práce,
- vstupovat na pozemky, do staveb a jiných prostor,
- požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti
kontrolované osoby,
- při kontrole požadovat prokázání totožnosti fyzických osob, jež jsou přítomny na místě kontroly,
- v případě hodného zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení nařizovat provedení
měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,
- dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby na záležitosti související s vykonávanou kontrolou,
- nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu
nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje,
- vydávat rozhodnutí o zákazu používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení,
pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací ohrožujících
bezpečnost zaměstnanců nebo dalších osob, a to až do doby odstranění závady,
- vydávat rozhodnutí o zákazu práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců,
je-li vykonávána v rozporu s právními předpisy,
- ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků, určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění
a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
- pořizovat obrazové a zvukové záznamy v souvislosti s výkonem kontroly,
- v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím
projednání s kontrolovanou osobou,
- vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost k výkonu kontroly.

Orgány dozoru nad bezpečností práce

2014-06-19T13:03:51Z

IKuhnova:

Orgány dozoru nad bezpečností práce vykonávají státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení.

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu Ministerstvem práce a sociálních věcí. Je-li zřízeno více organizací státního odborného dozoru, vymezí jejich působnost Ministerstvo práce a sociálních věcí při jejich zřízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává ředitele organizací státního odborného dozoru.

Zdroj: zakon-c-174-1968-sb-o-statnim-odbornem-dozoru-nad-bezpecnosti-prace

[[Kategorie:Dozor, inspekce]]
[[Nadřazený termín::Bezpečnost práce| ]]
{{jazyky3|en=Safety inspection authorities|de=Arbeitsschutzinspektionsorgane (s)|fr=Organes del´inspection de la sécurité du travail (m)|zdroj=|}}

Odborný dozor nad bezpečností práce

2014-06-19T12:55:56Z

IKuhnova:

Odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu Ministerstvem práce a sociálních věcí.1) Je-li zřízeno více organizací státního odborného dozoru, vymezí jejich působnost Ministerstvo práce a sociálních věcí při jejich zřízení.

Ref.: zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

[[Kategorie:Dozor, inspekce]]
[[Nadřazený termín::Bezpečnost práce| ]]

{{jazyky3|en=Safety proffessional Inspection|de=Fachüberwachung der Arbeitssicherheit (e)|fr=Inspection professionelle de la sécurité du travail (f)|zdroj=|}}

Báňský dozor

2014-06-19T12:47:55Z

IKuhnova:

Dozor nad veškerou hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem. Vrchní dozor provádí Státní báňská správa, ostatní dozor vykonávají další orgány státní báňské správy (obvodní báňské úřady).
Ref.: zákon č. 2/1969 Sb. a zákon č. 61/1988 Sb.

[[Kategorie:Dozor, inspekce]]
[[Kategorie: Instituce, organizace]]

{{jazyky3|en=Mining Inspection|de=Bergbau-Überwachung (e)|fr=Ispection des mines (f)|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=b%E1%F2sk%FD}}

Odborná způsobilost k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

2014-06-19T12:26:58Z

IKuhnova:

Kvalifikace k vykonávání činností podle § 9 a dalších §§ zákona č. 309/2006 Sb.

(1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou),
b) odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (vč. činností koordinátora BOZP na staveništi), a
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20).
(2) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.
(3) Při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, Ministerstvo práce a sociálních věcí její odbornou kvalifikaci ověří.

Odborná způsobilost v prevenci rizik

2014-06-19T12:24:10Z

IKuhnova:

Kvalifikace pro provádění úkolů v prevenci rizik podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb.

(1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou),
b) odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20).
(2) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.
(3) Při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, Ministerstvo práce a sociálních věcí její odbornou kvalifikaci ověří.

Zvláštní odborná způsobilost

2014-06-19T12:21:17Z

IKuhnova:

Kvalifikace k vykonávání činností podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb.

(1) Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.
(2) Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance je
a) zdravotní způsobilost podle zvláštního právního předpisu,
b) dosažení věku stanoveného zvláštním právním předpisem; tento věk však nesmí být nižší než 18 let,
c) odborné vzdělání stanovené prováděcím právním předpisem,
d) odborná praxe v délce a v oboru stanoveném prováděcím právním předpisem,
e) splnění požadavků podle odstavce 3 určených osobou, která uvádí na trh nebo distribuuje, popřípadě uvádí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem17),
f) doklad o úspěšně vykonané zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti (§ 20).
(3) Zvlášť odborně způsobilý zaměstnanec musí dokončit zaškolení nebo zácvik, v němž působil pod dohledem osoby uvedené v odstavci 2 písm. e), popřípadě osoby touto osobou určené. Nebyl-li způsob, obsah a doba zaškolení nebo zácviku určen osobou uvedenou v odstavci 2 písm. e), určí je zaměstnavatel s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy.
(4) Zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.
(5) Ustanovení § 10 odst. 3 platí obdobně.
17) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Úplná profesní kvalifikace

2014-06-19T12:12:38Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Úplná kvalifikace – odborná způsobilost fyzické osoby řádně vykonávat všechny pracovní činnosti v určitém povolání. V oblasti BOZP řadíme k úplným …

Úplná kvalifikace – odborná způsobilost fyzické osoby řádně vykonávat všechny pracovní činnosti v určitém povolání.
V oblasti BOZP řadíme k úplným kvalifikacím např. kvalifikaci pro výkon povolání technik BOZP nebo manažer BOZP.

Dílčí kvalifikace

2014-06-19T12:10:25Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Dílčí kvalifikace – odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání. …

Dílčí kvalifikace – odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání. Např. v oboru „pekař“, který představuje úplnou kvalifikaci, existují 3 dílčí kvalifikace – „výroba chleba a běžného pečiva“, „výroba perníku“ a „výroba trvanlivého pečiva“.
V BOZP jsou t.č. takovými dílčími kvalifikacemi odboná způsobilost v prevenci rizik a odborná způsobilost pro činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi.

Distanční vzdělávání

2014-06-19T12:05:51Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Distanční vzdělávání – forma řízeného samostatného studia, která je založena na maximálním využití všech možných technických i didaktických podpor…

Distanční vzdělávání – forma řízeného samostatného studia, která je založena na maximálním využití všech možných technických i didaktických podpor, které umožňují studujícímu studovat samostatně dle svých časových možností a tempa, které mu vyhovuje. Maximálně využívá všech možných distančních komunikačních prostředků, kterými lze prezentovat učivo a komunikovat na dálku např. tištěné materiály, magnetofonové záznamy, počítačové programy, telefony, faxy, CD apod.
Jednou z modifikací distančního vzdělávání je e-learning.

Profesní vzdělávání

2014-06-19T12:04:34Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Profesní vzdělávání – jeho posláním je rozvíjení postojů, znalostí a schopností, vyžadovaných pro výkon určitého povolání. Má přímou vazbu na pro…

Profesní vzdělávání – jeho posláním je rozvíjení postojů, znalostí a schopností, vyžadovaných pro výkon určitého povolání. Má přímou vazbu na profesní zařazení a uplatnění dospělého, a tím i na jeho ekonomickou aktivitu. Jeho podstatou je vytváření a udržování pokud možno optimálního souladu mezi kvalifikací subjektivní (reálná pracovní způsobilost jednotlivce) a kvalifikací objektivní (nároky na výkon konkrétní profese), tedy stálé přizpůsobování kvalifikace pracovníka kvalifikovanosti práce.

Další vzdělávání

2014-06-19T12:04:03Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Další vzdělávání probíhá následně po dosažení určitého stupně vzdělání, resp. po prvním vstupu vzdělávajícího na trh práce. Další vzděláván…

Další vzdělávání probíhá následně po dosažení určitého stupně vzdělání, resp. po prvním vstupu vzdělávajícího na trh práce. Další vzdělávání již nevede k získání určitého stupně vzdělání, ale je zaměřeno na rozvíjení postojů, znalostí, schopností, vědomostí, dovedností a kompetencí klíčových pro konkurenceschopnost vzdělaného. Člení se na další profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové (sociokulturní) vzdělávání.

Odborná způsobilost k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

2014-06-19T11:56:47Z

IKuhnova:

Kvalifikace k vykonávání činností podle zákona č. 309/2006 Sb.

Zvláštní odborná způsobilost

2014-06-19T11:56:02Z

IKuhnova:

Kvalifikace k vykonávání činností podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb.

Odborná způsobilost k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

2014-06-19T11:54:18Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Kvalifikace pro činnosti podle zákona č. 309/2006 Sb.

Kvalifikace pro činnosti podle zákona č. 309/2006 Sb.

Zvláštní odborná způsobilost

2014-06-19T11:52:22Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Kvalifikae k vykonávání činností podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb.

Kvalifikae k vykonávání činností podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb.

Odborná způsobilost v prevenci rizik

2014-06-19T11:50:57Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Kvalifikace pro provádění úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb.

Kvalifikace pro provádění úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb.

OOPP

2014-06-19T11:15:39Z

IKuhnova:

Osobní ochranné pracovní prostředky - skrze definici bych odkázala na dané heslo a ostatní bych zrušila.

Prostředek určený k individuální ochraně osob, jehož použití zabraňuje nebo oslabuje působení nebezpečných a škodlivých faktorů (rizik) pracovního procesu.

[[Kategorie:Ochranné prostředky]]
[[Kategorie:Zkratky]]

{{jazyky3|en=Personal protective equipment|de=Idividuelles Arbeitschutzmittel (s)|fr=Équipment de protection individuelle (m)|zdroj=Ergonomický výkladový slovník|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}

VÚBP

2014-06-19T11:12:47Z

IKuhnova: Zkratku v.v.i. by chtělo dát i do vlastního hesla

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., je veřejnou výzkumnou institucí zřízenou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Již více než padesát let se zabývá zkoumáním, ověřováním a aplikací metod prevence rizik způsobených pracovními činnostmi a ohrožujících zdraví lidí, životní prostředí a nebo majetek. V oblasti BOZP poskytuje odbornou pomoc a poradenství, provádí výchovu a výcvik odborných pracovníků a zajišťuje osvětu BOZP mezi nejširší veřejností. Je členem některých významných mezinárodních organizací a sdružení, jako jsou WSO nebo PEROSH, účastníkem EUROSHNET a partnerem ENETOSH.

[[Kategorie:Instituce, organizace]]
[[Kategorie:Zkratky]]

{{jazyky3|en=Occupational Safety Research Institute|de= Forschunginstitut für Arbeitsschutz (s)|fr=Institut de recherche de la sécurité du Travail (m)|zdroj=www.vubp.cz|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}

Státní úřad inspekce práce

2014-06-19T11:04:04Z

IKuhnova:

Státní úřad inspekce práce

2014-06-19T10:58:53Z

IKuhnova:

[[Soubor:suip.jpg|left|]]
Dne 14. června 2005 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen zákon [[zákon::č. 251/2005 Sb.]] o inspekci práce a zákon [[zákon::č. 253/2005 Sb.]], kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb. a zřídil '''Státní úřad inspekce práce'''.
Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na Státní úřad inspekce práce (SÚIP) se sídlem v Opavě.
Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na oblastní inspektoráty práce, jejichž sídla zůstávají na původních adresách.

Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem 1. 7. 2005 se dokončí podle dosavadních předpisů a přechází dle nástupnictví uvedeného výše.

Oba zákony nabývají účinnosti dnem 1. července 2005.

'''Název instituce''': Státní úřad inspekce práce
'''Adresa''': Jánská 785/2, 746 01 Jihlava
'''Kontakt''': tel.: 553 610 304, fax: 553 610 309, mailto:opava@suip.cz, http://www.cubp.cz

'''Adresa detašovaného pracoviště v Praze''': Ve Smečkách 29, 113 52 Praha 1

'''Historie dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci'''

Počátkem 19. století začalo na našem území masovější zavádění nových strojů a technologií do výroby. Ty nahrazovaly ruční práci, zvyšovaly produktivitu práce, ale také úrazovost. Velká úrazovost znamenala pro stát menší výběr daní a snižování počtu mužů schopných vojenské služby. Proto se v zákonech objevila první ustanovení týkající se ochrany zdraví a života zaměstnanců.

''První státní dozor''

Po polovině 19. století začal být ve větší míře využíván parní kotel. Řada výbuchů parních kotlů spojených s materiálními i lidskými ztrátami vedla k vydání prvních předpisů, které nařizovaly pravidelné zkoušení parních kotlů. Následně byl vydán zákon č. '''112/1871 ř. z.''', který nařizuje periodické zkoušení parních kotlů buď státním komisařem, nebo komisařem Společnosti uživatelů parních kotlů, ke zkoušení kotlů ustanoveného a úřadem k tomu zmocněného.
Státní kotelní komisař (oficiální název v zákoně zní „úřední komisař zkoušecí“) byl prvním statním úředníkem, který prováděl státní odborný dozor nad technickým zařízením a jeho provozováním. Byl pro určitý obvod ustanoven vládou.

''Živnostenská inspekce za Rakouska''

Zákonem č. 117 ř. z. ze dne 17. června 1883 byli ustanoveni živnostenští inspektoři., kteří měli postavení státních úředníků. Inspektor kontroloval všechny živnostenské podniky jednoho, nebo několika okresů. Jejich úkolem bylo kontrolovat dodržování
zákonných předpisů jak ze strany zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. '''Inspektoři se zabývali kontrolou předpisů:'''
# pro zařízení a opatření na ochranu života a zdraví dělníků jak v dílnách, tak i v naturálních bytech;
# pro zaměstnávání dělníků, pracovní dobu, přestávky a odpočinek mezi směnami;
# pro vedení dělnických seznamů, výkazů, zpracování služebních řádů, výplatu mezd;
# pro živnostenské vzdělávání mladistvých dělníků.
Pro živnostenské úřady působil inspektor jako dozorčí, zpravodajský a poradní odborný orgán. Vyjadřoval se ke schvalování provozu v nových závodů i k tomu jak je zabezpečena péče o život a zdraví v závodech stávajících.
Působnost živnostenských inspektorů byla vymezena živnostenským zákonem a nevztahovala se na všechny podniky. Nevztahovala se např. na vedlejší podniky polního a lesního hospodářství, družstevní podniky, obecní, okresní, zemské a státní podniky, podniky výrobních hospodářských společenstev, divadla, kina, banky, spořitelny, novinářské podniky. Nevztahovala se také na úředníky a jiné zaměstnance placené měsíční nebo roční mzdou.
Po '''zavedení úrazového pojištění''' v r. 1888 spolupracovali živnostenští inspektoři s úrazovou pojišťovnou při zařazování firem do bezpečnostních tříd.

''Živnostenská inspekce v Československu''

Po vzniku samostatného Československa byly rakouské živnostenské zákony převzaty a živnostenská inspekce, podřízená ministerstvu sociální péče, pokračovala v činnosti až do r. 1952. Její působnost byla rozšířena i na domácké dělníky. Okolnost, že působnost živnostenské inspekce se nevztahovala na všechny podniky
a že se v nové republice posílil důraz na sociální aspekt práce, vedla pravděpodobně k tomu, že byl v r. 1921 vypracován '''návrh zákona o inspekci práce'''. Tento návrh rozšiřoval působnost inspekce na téměř všechny námezdně pracující bez ohledu na druh a velikost podniku. Tímto, bohužel nerealizovaným zákonem, předběhlo Československo ostatní svět o mnoho let, neboť Mezinárodní organizace práce přijala
'''úmluvu č. 81''', o inspekci práce v průmyslu a obchodu až v r. 1947.

''Odborový dozor a další orgány dozoru''

Výše popsaný stav trval do konce r. 1951. Tehdy byl pod '''č. 67 Sb.''', ze dne 12. 7. 1951, vydán '''zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci'''. Ten podle sovětského vzoru svěřoval dozor nad dodržováním bezpečnosti práce jednotné odborové organizaci, která ho měla provádět svými orgány inspekce práce. Odborný technický dozor v hornictví, letectví a nad technickými zařízeními vykonávala příslušná ministerstva.
Zákon se vztahoval i na výrobní družstva, pokud zaměstnávala zaměstnance.

''Státní odborný technický dozor''

O prvním státním odborném technickém dozoru, prováděném při dozoru nad parními kotli, bylo již pojednáno. S rozvojem dalších technických oborů se existující kotelní komisariáty přeměnily na komisariáty pro strojnictví a elektrotechniku. Vedle komisariátů působily současně nestátní, státem autorizované společnosti. Nařízením protektorátní vlády '''č. 235/1942''' byl prováděním dozoru a zkoušek technických zařízení pověřen Technický dozorčí spolek Praha. S jeho zřízením byly zrušeny autorizované společnosti. Provozovatelé zařízení, na které se vztahoval dozor, se povinně museli stát členy spolku. Spolek byl podřízen ministerstvu hospodářství a práce. Za prováděné úkony vybíral spolek poplatky.
Vládním nařízením '''č. 53/1952 Sb.,''' byl zřízen Ústav technického dozoru při ministerstvu paliv a energetiky. Jeho dozoru podléhala technická zařízení, která mohla ohrozit bezpečnost lidského života a zdraví, národního majetku a jiných hospodářských hodnot. Jmenovitě byly vyjmenovány parní kotle a tlakové nádoby, silnoproudá elektrická zařízení a zdvihadla. Později byla činnost rozšířena i na plynová zařízení. Za prováděné výkony vybíral ústav zpočátku náhrady. Pracovníci ústavu měli kdykoli přístup k technickým zařízením, při zjištění závad nařizovali jejich odstranění. V tomto vládním nařízení se poprvé objevuje pojem „[[vybraná technická zařízení|vyhrazená technická zařízení]]“, definovaná jako technická zařízení určená ministerstvem paliv a energetiky v dohodě s příslušnými orgány.

''Období před vznikem SOD''

Zákon o bezpečnosti při práci '''č. 67/1951 Sb.,''' jakož i později přijatý zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci '''č. 65/1961 Sb.,''' včetně zákoníku práce '''č. 65/1965 Sb.,''' ukládaly organizacím péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a o stálé zlepšování pracovních podmínek jako rovnocennou a neoddělitelnou součást plánování a plnění výrobních a ostatních pracovních úkolů, včetně rozvoje nové techniky. Zároveň byly stanoveny formy a způsob kontroly nad dodržováním povinností daných zákonnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Zkušenosti z prováděného dozoru ale prokazovaly, že dodržování zásady nedílné jednoty bezpečnosti práce s plněním ostatních úkolů, zejména při plánování, výrobě, výzkumu a projekci nebylo dosaženo. Při projektování a výstavbě nových, jakož i při rekonstrukcích stávajících průmyslových závodů, podobně jako při konstrukci strojů a technických zařízení apod., nebyly požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci uspokojivě řešeny. Tak se stávalo, že nově postavené závody vykazovaly stejné, popř. obdobné bezpečnostní nedostatky jako závody staré. Neuspokojivé plnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se projevovalo v negativním, popř. stagnujícím vývoji pracovní úrazovosti.
S ohledem na připravovaný zákon o federativním uspořádání republiky, začala úrazová statistika mimo jiné sledovat i národní celky. Vývoj pracovní úrazovosti Čech a Moravy za období let 1960 až 1967, vykazující obdobný stagnující trend. V popisovaném období současně docházelo k tlaku Mezinárodního úřadu práce
na bývalé Československo, které jako zakládající člen Mezinárodní organizace práce dosud neratifikovalo '''Úmluvu č. 81, o inspekci v průmyslu a obchodě,''' přičemž ani nevytvořilo podmínky pro výkon inspekce ve smyslu '''čl. 6'''. Na základě uvedených skutečností a po přihlédnutí k tomu, že nově budované průmyslové komplexy, včetně rozvíjející se dopravy, zemědělství apod., kladly značné požadavky na odbornou úroveň orgánů inspekce práce, kterou již nemohla na potřebné úrovni zajistit odborová organizace, došlo v letech 1964 až 1966 k zásadnímu přehodnocení celé soustavy dozoru nad bezpečností práce.
Impulsem k celému procesu bylo usnesení vlády '''č. 468''' ze dne 21. 12. 1960, které stanovilo zásady pro komplexní a účelnější uspořádání dozoru s cílem dosažení jednotného a soustředěného působení všech orgánů Státního odborného dozoru spolu s orgány odborového hnutí, kterým byla vymezena funkce společenské kontroly
nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

''Počátek SOD''

S cílem zvýšení účinnosti ochrany pracujících v oblasti bezpečnosti práce byl přijat zákon '''č. 174''' ze dne 20. prosince 1968, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. V souladu s ústavním zákonem '''č. 143/1968 Sb.,''' o československé federaci, vznikl na území bývalé ČSR Český úřad bezpečnosti práce (dále ČÚBP) podřízený ministru vlády, zodpovědnému za danou oblast. Do čela ČÚBP byl postaven předseda, kterého jmenovala vláda ČR na návrh ministra práce a sociálních věcí. Od začátku až dosud sídlí ČÚBP v Praze na adrese Ve Smečkách 29, 113 52, Praha 1. Zákonem '''č. 174/1968 Sb.''' byl orgánům SOD vymezen dozor nad bezpečností práce, bezpečností technických zařízení a nad stanovenými pracovními podmínkami. V této
souvislosti již na začátku přešla do vznikajícího systému SOD část odborových inspektorů bezpečnosti práce, dále pak pracovníků bývalého Ústavu technického dozoru, jakož i těch, kteří vykonávali státní odborný dozor nad technickým stavem strojů používaných v zemědělství a nad bezpečností a ochranou zdraví při práci s těmito stroji podle původní vyhl. '''č. 114/1962 Sb.''' Ze zákona '''č. 174/1968 Sb.''' byl ČÚBP zmocněn stanovit sídla a obvody působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce (dále IBP), což bylo realizováno vyhláškou '''č. 18/1969 Sb.,''' ze dne 6. 3. 1969.

''Činnost SOD''

Po vybudování ČÚBP a jednotlivých IBP v krajích a po vytvoření nutných podmínek, vychází činnost SOD z dále uvedených kompetenčních zdrojů. Zákonem '''č. 174/1968 Sb.''' byl zřízen '''nezávislý státní odborný dozorčí orgán''', čímž byly vytvořeny předpoklady pro realizaci zásad, zakotvených v Konvenci Mezinárodní organizace práce č. 81, o inspekci práce, podle kterých se zákonná ustanovení na ochranu zaměstnanců stávají účinnými jen tehdy, kdy jejich plnění kontroluje nezávislý kvalifikovaný státní orgán. Podstatná část inspekční činnosti orgánů SOD, t. j. ČÚBP a IBP, vychází z „programu činnosti ČÚBP na příslušný rok“, na základě kterého jsou prováděny celorepublikové prověrky, zaměřené na nejrizikovější odvětví, činnosti, stroje, technická zařízení, pracovní podmínky apod. získané z celostátní analýzy. Tyto akce jsou centrálně
vyhodnocovány a po projednání v poradě vedení ČÚBP slouží jejich závěry jednak ke tvorbě, popř. úpravě příslušné předpisové základny, další orientaci dozoru apod., jednak k informaci odborné i nejširší veřejnosti.
Další '''prověrkové úkoly''' realizují jednotlivé IBP na základě svých programů činnosti, kterými reagují zejména:
# na stav a vývoj pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a výsledky šetření pracovních úrazů,
# na zajištění preventivní kontrolní činnosti.
IBP ze zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, plní ještě další úkoly, které podrobněji specifikujeme dále.
V r. 1977 byla kompetence ČÚBP rozšířena o zajišťování bezpečnosti technických zařízení v '''jaderné energetice''', a to usnesením vlády č. 195/1977, kdy bylo ČÚBP uloženo vytvoření zvláštního prohloubeného dozoru nad tlakovými komponenty jaderných energetických zařízení s cílem dozírat, zda příslušné projekční, výrobní, montážní a provozní organizace dodržují technické předpisy a podmínky, vyplývající z mimořádně vysokých požadavků na jakost těchto komponentů.
K 1. 1. 1974 byl zřízen '''Institut výchovy bezpečnosti práce se sídlem v Brně''' (dále IVBP), který v současnosti působí jako výchovné a vzdělávací zařízení ministerstva práce a sociálních věcí. IVBP zajišťuje výchovné a vzdělávací aktivity v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to jak pro potřeby SOD, tak i pro nejširší veřejnost.
V návaznosti na přijetí zákona č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, rozhodl předseda ČÚBP o zřízení '''Institutu technické inspekce Praha''' (dále ITI Praha), a to ke dni 1. 4. 1991. Zákonem č. 47/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, byl ČÚBP podřízen ministerstvu práce a sociálních věcí. Na uvedené ministerstvo přešla i legislativní
kompetence. Předseda ČÚBP, vedoucí inspektoři jednotlivých IBP a ředitelé organizací státního odborného dozoru jsou jmenováni a odvoláváni ministrem práce a sociálních věcí.
Zákonem č. 124/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb. byly rozšířeny kompetence inspektorátů bezpečnosti práce o poskytování bezplatného poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům jak vyhovět předpisům k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
V červenci 1999 byl ministrem práce a sociálních věcí zřízen odbor bezpečnosti práce a pracovního prostředí, který na ministerstvu odpovídá zejména za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany práce, podílí se na řešení problematiky bezpečnosti práce v mezinárodních vztazích a zpracovává návrhy právních předpisů.

{{jazyky3|en=State Labour Inspection Office|de=|fr=|zdroj=http://www.suip.cz}}

[[google:Státní úřad inspekce práce]]
[[aip:53784]]

[[Kategorie:Instituce, organizace]]
[[Kategorie:Dozor, inspekce]]

[[Asociovaný termín::Český úřad bezpečnosti práce| ]]
[[Asociovaný termín::SÚIP| ]]

ČÚBP

2014-06-19T10:56:31Z

IKuhnova:

Zrušená organizace. Předchůdce Státního úřadu inspekce práce.

[[Kategorie:Dozor, inspekce]]

[[Kategorie:Instituce, organizace]]

[[Kategorie:Zkratky]]

{{jazyky3|en=Czech Occupational Safety Office|de=Tsechisches Amt fuer Arbeitsschutz (r) |fr=Bureau tchéque de la sécurité du travail|zdroj=|}}
[[Asociovaný termín::Státní úřad inspekce práce]]
[[Asociovaný termín::SÚIP]]

EU-OSHA

2014-06-19T10:50:41Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (European Agency for Safety and Health at Work)

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (European Agency for Safety and Health at Work)

Evropská agentura pro BOZP

2014-06-19T10:48:12Z

IKuhnova: Založena nová stránka: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (European Agency for Safety and Health at Work, zkr. EU-OSHA), se sídlem v severošpanělském Bilbau, …

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (European Agency for Safety and Health at Work, zkr. EU-OSHA), se sídlem v severošpanělském Bilbau, byla vytvořena v rámci systému organizací EU ke konci roku 1995 jako specializovaná instituce pro rozvoj, shromažďování, analýzu a distribuci informací, které vedou ke zlepšování podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V rámci celoevropské informační sítě o oblasti BOZP koordinuje spolupráci i s organizacemi z jiných kontinentů (USA, Japonsko, Kanada apod.).

Cílem agentury je učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro práci. Agentura podporuje kulturu prevence rizik za účelem zlepšení pracovních podmínek v Evropě.

Agenturu řídí ředitel jmenovaný Řídící radou na návrh Evropské komise na dobu pěti let, jenž může být volen opakovaně. Ředitel je zákonným zástupcem agentury a odpovídá za její řízení a každodenní chod, včetně všech finančních, správních a personálních záležitostí.

Podrobné informace o činnosti agentury naleznete na webu této organizace: https://osha.europa.eu/cs/about

OSHA

2014-05-20T07:30:40Z

IKuhnova:

Organizace amerického ministerstva práce, jejímž posláním je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

[[Kategorie:Instituce, organizace]]

[[Kategorie:Zkratky]]

{{jazyky3|en=Occupational Safety and Health Administration|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}